Biologická zbraň invazivních berušek
Nevinně vypadající asijská slunéčka disponují biologickou zbraní, kterou nasazují do boje proti svým evropským příbuzným. Právě to je zřejmě tajemstvím úspěchu jejich invaze.
Slunéčka východní (Harmonia axyridis) pocházejí z Japonska a z Číny. Do Evropy byla dovezena jako biologická zbraň proti mšicím, které škodí ve sklenících. Byla velice účinná, protože jedno asijské slunéčko dokáže za den sežrat stovky mšic i vajíčka dalších hmyzích škůdců. Problém nastal, když tyto „berušky“ unikly ze skleníků a začaly se masivně šířit na úkor původních druhů. Slunéčka východní jsou schopná přežít v téměř jakémkoli prostředí, své evropské příbuzné z něj vytlačit a narušit tak ekosystém. Způsobují však škody také lidem - mohou vyvolat alergie a pokud mají nedostatek potravy a vrhnou se na vinné hrozny, zkazí chuť vína.
Většina slunéček při napadení vylučuje svou hemolymfu (obdoba krve), která obsahuje toxické látky. Hemolymfu slunéček východních však tvoří také látka harmonin, která má silné antibakteriální účinky a přináší lepší imunitu. To ale není jediné tajemství asijských berušek.

Němečtí biologové objevili, že jejich hemolymfa obsahuje také nitrobuněčné parazity mikrosporidie neboli hmyzomorky, kteří patří do říše hub. Asijská slunéčka jsou proti nim imunní, ale pro evropské druhy, jako je slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), je nákaza mikrosporidiemi fatální. Hemolymfa slunéček východních tak představuje rafinovanou biologickou zbraň. A právě ta podle vědců umožnila, aby asijské berušky podnikly úspěšnou invazi do evropské přírody.
Zdroj: ScienceDaily, Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.