Biochemik a hudební skladatel Petr Cígler o propojení hudby a vědy
Nanochemik Petr Cígler propojil nanočástice zlata, virové obaly a slepil je pomocí DNA. Netradiční oblast výzkumu - molekulární design, považují vědci za mimořádně perspektivní. Pořad připravila Martina Mašková. Vysíláme v repríze ze 17. 6. 2014.
Co mají společného křídla motýlů a kvantové počítače? Jakou perspektivu v medicíně mají nanodiamanty? Může vědecké myšlení pomáhat v hudbě? Ve Studiu Leonardo to prozradí biochemik a hudební skladatel Petr Cígler.
Biochemik Petr Cígler s kolegy propojil nanočástice zlata, virové obaly a slepil je pomocí DNA. Netradiční oblast výzkumu, kterou nazývá molekulárním designem, považují vědci za mimořádně perspektivní. Co mají společného křídla motýlů a kvantové počítače? Dovedete si představit molekulární lepidlo? Proč je pro vědce tak důležitá možnost změny vlastností světla? Jakou perspektivu mají nanodiamanty v medicíně? Může vědecké myšlení pomáhat hudbě?
O tom bude s Petrem Cíglerem mluvit Martina Mašková.
Petr Cígler působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze. V roce 2011 dostal vědeckou cenu České naděje 2011 za objev nového typu krystalické nanočástice. Vystudoval anorganickou chemii na PřF UK a analytickou chemii na VŠCHT. Byl na roční stáži na v Kalifornii, po níž se specializoval na nanochemii a lékařskou chemii. Dlouhodobě se věnuje mladým badatelům, působí v týmu, který připravuje a organizuje Chemické olympiády.
Pořad je reprízován.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
