Bezděk: Důchodový systém nevyřešíme vyššími příjmy. Peníze dnes potřebuje také zdravotnictví či věda

Našla, nebo nenašla vláda dobrý způsob, jak snižovat schodek důchodového účtu?

Podle mého názoru je to jediný možný způsob. Zejména to postupné zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. V úpravě penzí nejde nic jiného vymyslet. 

A co říkáte na argument odborů, že na práci ve vyšším věku nejsme dost zdraví? 

Kdyby byl prostor a čas, kdybychom si rozebrali to na dostupných datech, tak tento argument v odborné diskuzi zkrátka neobstojí.

Čtěte také

Středula: Nemůžeme si myslet, že lidé výrazně nad 60 let budou aktivně pracovat. Nejsou dost zdraví

Opozice argumentuje tím, že vláda se měla lépe postarat o příjmovou stránku. Jak se na to díváte vy? 

Jsme v situaci, kdy populace stárne. A to je způsobeno dvěma jevy. Jednak máme méně dětí, než mývali naši rodiče a prarodiče v minulosti. A za druhé žijeme déle, než žili naši rodiče a prarodiče. 

Na tyto trendy musíme reagovat postupným zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu. Jistě se můžeme bavit o tom, jestli nelze posílit příjmovou stránku státního důchodového systému tím či oním příjmem z veřejných rozpočtů. To je legitimní diskuze.

Ale současně nesmíme zapomínat na to, že v celé soustavě veřejných rozpočtů je těch natažených rukou na dodatečné příjmy mnohem víc než jenom důchodový systém. 

Máme problém s financováním zdravotnictví, se sociální péčí, potřebujeme v současné geopolitické situaci investovat do obrany, potřebujeme investovat do školství, vědy a výzkumu, do dopravní infrastruktury a tak dále.

Jinými slovy, představa, že důchodové problémy vyřešíme tím, že tam přesměrujeme jiné daně z veřejných rozpočtů a neuděláme nic jiného, je představa lichá a iluzorní. 

Danit důchody?

Do jaké míry se riziko opětovného prohlubování schodku důchodového účtu zmírnilo tím, že sem přece jenom přišli lidé, kteří utíkají před válkou na Ukrajině? 

Krátkodobě řekněme, že takto způsobená migrace – za dva poslední roky od roku 2022 dorazilo na oficiální trh práce zhruba 150 tisíc lidí, zejména ukrajinských žen – jistě trochu pomohla.

Čtěte také

Důchody reforma jistí na 30 let. Dále můžeme řešit, zda nezrušit vdovský důchod, říká ekonom Bezděk

Dlouhodobě bude záležet na tom, jaká část  z těchto lidí v České republice zůstane dlouhodobě. A jaká část se za rok za dva za tři na Ukrajinu vrátí zpátky. 

Nicméně ani tento příliv 150 tisíc lidí nemění dlouhodobé projekce a trendy, které jsou bez dalšího zvyšování věkové hranice a bez dalších úprav pro bilanci důchodového systému velmi nepříznivé v následujících dvaceti třiceti letech. 

Ptala jsem se na to i kvůli diagnóze rizika. Některé státy vydávají na penze třeba 13 procent HDP. Tolik by mohla teoreticky vydávat i Česká republika kolem roku 2050. 

To je pravda. Tento argument často zaznívá. Ale je to opět argumentace zůstávající po věcné stránce na povrchu. Zkusím vysvětlit proč.

Čtěte také

Důchody míří k udržitelnosti, proto můžeme zpomalit tempo zvyšování důchodového věku, obrací Jurečka

Země, které oproti České republice dnes vydávají větší díl hrubého domácího produktu na důchodový systém, tak bez výjimky tyto důchody svým penzistům zdaňují. Jinými slovy, ty výdaje státu na důchody zahrnují i daně, které z těch důchodů zaplatí důchodci zpátky. 

Většinou to nejsou jenom daně z příjmu fyzických osob, ale i sociální a zdravotní pojistné. 

V České republice nejenže vyplácené důchody nejsou předmětem sociálních a zdravotních odvodů. Ale de facto se z 99,5 procenta vyplácených důchodů neodvádí ani daň z příjmu. 

Když zohledníme tento rozdíl ve zdanění, tak bychom samozřejmě museli buď české výdaje výrazně povýšit, anebo ty zahraniční výdaje o tento daňový efekt snížit. A v tuto chvíli velká část toho rozdílu prostě zmizí. 

A takových metodologických záležitostí je tam několik. Ve finále lze říci, že česká úroveň výdajů na důchody je dnes naprosto srovnatelný s případy i na západ od nás.