Bezcitný lhář Napoleon u Slavkova vyhrál, jeho propaganda mluvila ale o ohromujícím vítězství, popisuje historik

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou – a Napoleon byl mistrem psychologické války a také propagandy. Tehdejší události, Napoleonovo jednání a hodnocení bitvy u Slavkova se tak stalo předmětem studia historiků nejrůznějších zemí.

Napoleonské války na přelomu 18. a 19. století navazovaly na Velkou francouzskou revoluci. „Francie tehdy totiž válčila na všech stranách,“ říká historik Tomáš Řepa. A tak se staré monarchie obávaly revolučních myšlenek, rozvratu a ztráty pozic.

Bezcitný lhář

Tvořily se protifrancouzské koalice a o Napoleonovi se tradovala řada historek, které měly jeho pozici posilovat. Měl být fascinující osobností, hýřil energií, rozhodností a pracovitostí. Britský historik Richard Holmes o Napoleonovi napsal: „Byl suverénní lhář, který dokázal být naprosto bezcitný“. 

Napoleon měl u Slavkova tu nejlepší armádu ze všech svých válek.

Strohé životopisné informace uvádějí, že se narodil roku 1769 na ostrově Korsika, pak už jde o výčet kroků, které jej dovedly až na císařský trůn… a pak postupný pád, který skončil smrtí v roce 1821, v zajetí na ostrově Elba.

„Paradoxní je, že ještě jeho otec bojoval na ostrově Korsika proti francouzské nadvládě a od devíti let získával vzdělání na vojenských školách. Myšlenky revoluce ho ovlivnily a v řadách původně královské armády se přidal na stranu revoluce,“ dodává Řepa.

Napoleon pečlivě studoval terén a taky velmi dobře pracoval s psychologií.

U Slavkova se bojovalo 2. prosince 1805, mělo to být další rozhodující střetnutí protifrancouzské koalice s Napoleonem. „Napoleon měl u Slavkova tu nejlepší armádu ze všech válek. Skvěle vycvičenou, vyzbrojenou a namotivovanou,“ uvažuje historik. 

Napoleon III. a baron Haussmann|foto:Profimedia

Jako velitel pečlivě studoval terén a taky velmi dobře pracoval s psychologií, když využíval klamu a iluze, vysílal poraženecké nabídky. Napoleon byl prostě v té době vojenským talentem na vrcholu sil. 

Francouzská armáda pod jeho vedením zvítězila, ale jeho druhé vítězství spočívalo v propagandě, které barvitě líčilo, o jak ohromující vítězství šlo. Tisíce mrtvých protivníků mělo utonout, armáda dostala ohromující zisky apod.

Ohromující bylo, ale rozhodně ne natolik, jak tvrdil Napoleon svou propagandou.

Vše proto, aby bylo všem jasné, jakým géniem Napoleon byl. Studium dostupných pramenů však jednoznačně potvrzuje, že šlo jen o legendy, kterými si jen posiloval vliv.

Napoleon I. Bonaparte|foto:Fotobanka Pixabay

Historik Geofrey Elis ve své knize Napoleon uvádí: „Po bitvě u Slavkova Napoleon povýšeně prohlásil, že kdyby byli jeho generálové rychlejší, rusko-rakouské síly by byly úplně zničeny. Ve skutečnosti spojenci ztratili 27 tisíc vojáků včetně zajatců, zatímco francouzské ztráty činily 9 tisíc, většinou šlo o zraněné. Dalším historikem, který propagandu vyvrací, je pak Dušan Uhlíř v knize Slunce nad Slavkovem.

Na otázku pořadu, zda bylo Napoleonovo vítězství u Slavkova opravdu ohromující, historik Tomáš Řepa odpovídá: „Ohromující bylo, ale rozhodně ne natolik, jak tvrdil Napoleon svou propagandou.“  

Celý pořad najdete v audiozáznamu, vysíláme v repríze.