Bezcitný lhář Napoleon u Slavkova vyhrál, jeho propaganda mluvila ale o ohromujícím vítězství, popisuje historik
Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) dodnes přitahuje obdiv i kritiky. Jeho éra je spojená s obdobím, kterému dnes říkáme napoleonské války na řadě míst tehdejší Evropy. Jedna z velkých bitev byla i na našem území – v roce 1805 u Slavkova a říká se jí bitva tří císařů. Proti sobě stáli francouzský císař Napoleon, ruský car Alexandr I. a habsburský císař František I. Vyhrál, jak známo, Napoleon, který později řekl, že to byla nejkrásnější bitva, kterou kdy svedl.
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou – a Napoleon byl mistrem psychologické války a také propagandy. Tehdejší události, Napoleonovo jednání a hodnocení bitvy u Slavkova se tak stalo předmětem studia historiků nejrůznějších zemí.
Napoleonské války na přelomu 18. a 19. století navazovaly na Velkou francouzskou revoluci. „Francie tehdy totiž válčila na všech stranách,“ říká historik Tomáš Řepa. A tak se staré monarchie obávaly revolučních myšlenek, rozvratu a ztráty pozic.
Bezcitný lhář
Tvořily se protifrancouzské koalice a o Napoleonovi se tradovala řada historek, které měly jeho pozici posilovat. Měl být fascinující osobností, hýřil energií, rozhodností a pracovitostí. Britský historik Richard Holmes o Napoleonovi napsal: „Byl suverénní lhář, který dokázal být naprosto bezcitný“.
Napoleon měl u Slavkova tu nejlepší armádu ze všech svých válek.
Strohé životopisné informace uvádějí, že se narodil roku 1769 na ostrově Korsika, pak už jde o výčet kroků, které jej dovedly až na císařský trůn… a pak postupný pád, který skončil smrtí v roce 1821, v zajetí na ostrově Elba.
„Paradoxní je, že ještě jeho otec bojoval na ostrově Korsika proti francouzské nadvládě a od devíti let získával vzdělání na vojenských školách. Myšlenky revoluce ho ovlivnily a v řadách původně královské armády se přidal na stranu revoluce,“ dodává Řepa.
Napoleon pečlivě studoval terén a taky velmi dobře pracoval s psychologií.
U Slavkova se bojovalo 2. prosince 1805, mělo to být další rozhodující střetnutí protifrancouzské koalice s Napoleonem. „Napoleon měl u Slavkova tu nejlepší armádu ze všech válek. Skvěle vycvičenou, vyzbrojenou a namotivovanou,“ uvažuje historik.
Jako velitel pečlivě studoval terén a taky velmi dobře pracoval s psychologií, když využíval klamu a iluze, vysílal poraženecké nabídky. Napoleon byl prostě v té době vojenským talentem na vrcholu sil.
Francouzská armáda pod jeho vedením zvítězila, ale jeho druhé vítězství spočívalo v propagandě, které barvitě líčilo, o jak ohromující vítězství šlo. Tisíce mrtvých protivníků mělo utonout, armáda dostala ohromující zisky apod.
Ohromující bylo, ale rozhodně ne natolik, jak tvrdil Napoleon svou propagandou.
Vše proto, aby bylo všem jasné, jakým géniem Napoleon byl. Studium dostupných pramenů však jednoznačně potvrzuje, že šlo jen o legendy, kterými si jen posiloval vliv.
Historik Geofrey Elis ve své knize Napoleon uvádí: „Po bitvě u Slavkova Napoleon povýšeně prohlásil, že kdyby byli jeho generálové rychlejší, rusko-rakouské síly by byly úplně zničeny. Ve skutečnosti spojenci ztratili 27 tisíc vojáků včetně zajatců, zatímco francouzské ztráty činily 9 tisíc, většinou šlo o zraněné. Dalším historikem, který propagandu vyvrací, je pak Dušan Uhlíř v knize Slunce nad Slavkovem.
Na otázku pořadu, zda bylo Napoleonovo vítězství u Slavkova opravdu ohromující, historik Tomáš Řepa odpovídá: „Ohromující bylo, ale rozhodně ne natolik, jak tvrdil Napoleon svou propagandou.“
Celý pořad najdete v audiozáznamu, vysíláme v repríze.
Související
-
Napoleon jako superstar: vladař v době neoklasicismu využil propagandu skrze obrovské malířské plátn
Obří plátno, na kterém se nechal Napoleon vyobrazit spolu s Josefínou, dnes visí v největší umělecké sbírce světa v Louvru. Slavné muzeum nabízí komentované mikroprohlídky.
-
Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“
Francie si dnes připomíná 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. Z trosek revoluce se mu podařilo zformovat moderní Francii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
