Bez očkování by u nás jen na podzim zemřelo dalších 15 tisíc lidí, uvádí nová demografická analýza statistik

25. březen 2022

Informace o ochraně očkováním před nemocí covid-19 hodnotí nová demografická analýza statistik ministerstva zdravotnictví. Kromě jiného ukázala, proč byl začátek pandemie nejtragičtější v Itálii a ve Španělsku nebo jakou roli hrálo omezení kontaktů, lockdowny a následné uvolňování. „V těchto státech byla skoro polovina nakažených ve věku nad 65 let,“ vysvětluje na konferenci Akademie věd Covid racionálně Klára Hulíková Tesárková z Centra pro demografickou analýzu.  

A dodává: „Tady byla naše silná stránka, protože jsme na konci žebříčku zemí, kde se podíl nakažených seniorů v první vlně udržel na velmi nízké úrovni.“ 

Důležitou roli sehrála naše prvotní ohleduplnost při zavedení rychlých protiepidemických opatření, což potvrzují i matematické modely vývoje pandemie během tehdejšího zhruba tříměsíčního lockdownu.

Během zkoumaného období očkování velmi pravděpodobně pomohlo snížit počet zemřelých. Možná až o 15 tisíc.
Dagmar Dzúrová

„Byla tady idea: Chraňme ohrožené. Tedy důchodce a ostatní nechme žit. Tak jsme si řekli, že to zkusíme namodelovat a zredukovali jsme kontakty lidi nad 65 let o 90 procent – proti normálnímu stavu a u ostatních jenom o 10 procent, ” přibližuje Luděk Berec z Ústavu matematiky a biomatematiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Místo toho, aby se stabilizoval počet nemocných, byl by nárůst naopak stále exponenciální,” dodává. 

Čtěte také

Je to ale logický vývoj při tak rychlém přenosu koronaviru, který má už od počátku i bezpříznakovou formu. „Protože, když zcela neizolujeme rizikovou skupinu, a necháme epidemii sílit ve skupině mladších, tak přestože nebudou mít žádné problémy, je prevalence obrovská. Jen těch pouhých 10 procent kontaktů stačí k tomu, aby epidemie prosákla i do starší části populace. A pak způsobila ty špatné důsledky,“ tvrdí vědec. 

Zásadní roli v následcích pandemie sehrálo očkování, což podle Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrzuje i demografická analýza covidových dat například z loňské zimy. 

„Před Vánocemi se velmi rychle rozvolnilo, a to i když byla v populaci ještě velká virová nálož, takže rychle vyběhla další vlna pandemie. Pak se začalo očkovat a v březnové vlně se začal snižovat věk zemřelých. Protože očkování začalo od nejvyšších věkových kategorií,“ popisuje Dzúrová.

Zemřelo 44 tisíc lidí

Se zvyšující se pročkovaností obyvatelstva – aktuálně jde o téměř 70 procent –, se ukazuje velký význam vakcín pro bezproblémový průběh covidu-19. Klára Hulíková Tesárková nabízí jeden příklad za všechny.

„Ve skupině 60 až 69 let snižuje dokončené očkování riziko úmrtí proti neočkovaným zhruba 2,6 krát – ať jde o deltu nebo omikron. Booster vede ke snížení zhruba 7,5 krát.“ 

Čtěte také

Demografové zároveň spočítali, jak by se situace vyvíjela bez očkovacích dávek. Srovnávali data za poslední tři měsíce loňského roku, kdy na covid-19 zemřelo zhruba 2,4 tisíce lidí. Bez vakcín bych jich ale zřejmě bylo šestkrát víc. „Dá se říct, že během zkoumaného období očkování velmi pravděpodobně pomohlo snížit počet zemřelých. Možná až o 15 tisíc.”

Za celé dva roky covidové pandemie zemřelo o 44 tisíc lidí víc než v běžných předchozích letech. Podle Dzúrové za to může i náš zdravotní stav, ve kterém jsme do pandemie vstupovali. „Nebyl příliš příznivý – z hlediska množství lidí s vysokým krevním tlakem, s obezitou a dalšími nemocemi.“

Covid-19 s námi bude dál – čas na změnu životního stylu podle vědců stále máme.

Celý příspěvek Evy Kézrové najdete v audiozáznamu.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.