Bez jádra se obejdeme. Když to zvládne Bavorsko, proč ne my, tvrdí Smrž z asociace Eurosolar

8. říjen 2021

Současný prudký růst cen energií je často spojovaný s evropským plánem zvaným Green Deal. „Bez jiných zdrojů než obnovitelných se neobejdeme. Musíme dát prioritu budování všech nízkoemisních zdrojů,“ zdůrazňuje Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Předseda české sekce evropské asociace Eurosolar Milan Smrž je také přesvědčen, že musíme udělat z obnovitelných zdrojů prioritu, nemáme už čas váhat, tvrdí. S Wagnerem se ale neshoduje na postoji k jádru.

„Opomenuli jsme varování, která slýcháme už asi 150 let, v posledních letech velmi intenzivní. A my pořád neslyšíme, takže buďto přidáme, nebo budeme mít smůlu,“ hodnotí vliv člověka na změny klimatu Smrž.

Čtěte také

„Situace posledních týdnů jasně ukazuje, že se s čistě obnovitelnými zdroji nedá vytvořit nízkoemisní energetika. Její zdroje budujme podle podmínek v daném regionu. Bez rozmanitého mixu se však neobejdeme a u nás dominantním nízkoemisním zdrojem bude asi jádro,“ předpovídá Wagner.

Nezapomínejme, že obnovitelné zdroje jsou dnes až 3,5krát levnější než jaderná energie, o něco levnější než fosilní energie.
Milan Smrž, Eurosolar

Smrž ale jádro mezi nízkoemisní zdroje nepočítá. „Celá jaderná energetika přispívá k celkovému snížení emisí jen marginálně. Pokrývá 1,6 procenta energetické spotřeby a něco přes 10 procent spotřeby elektrické. Zvýšit podíl jádra třeba trojnásobně znamená vybudovat přes tisíc gigawattových reaktorů do roku 2050, čímž se v emisích prakticky nic nezmění.“

Milan Smrž

„Proto musíme budovat obnovitelné zdroje vší silou, vystavět závody na výrobu fotovoltaiky, která je tím základním zdrojem. Nezapomínejme, že obnovitelné zdroje jsou dnes až 3,5krát levnější než jaderná energie, o něco levnější než fosilní energie. I s akumulací je to levnější,“ ujišťuje předseda české sekce Eurosolar.

Francie vybudovala nízkoemisní mix postavený na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů.
Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky Akademie věd

Wagner namítá, že Německo spoléhá na obnovitelné zdroje, ale ty během posledních dvou dnů nedodaly žádnou energii. „Všechno dalo jádro a fosilní zdroje. Kdybychom poslední měsíc byli jen na obnovitelných zdrojích, tak jsme vyřízení. A na dlouhodobější akumulaci na pokrytí zimních  inverzí technologie zatím v praxi nejsou.“

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR

„Francie vybudovala nízkoemisní mix postavený na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Kromě Norska jediné příklady, kdy se opravdu podařilo vybudovat nízkoemisní mix, jsou právě státy, které využívají kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů,“ opakuje fyzik.

Bavorsko: experiment bez jádra

Energie bude stále potřeba, na to, že s ní budeme šetřit, se spolehnout nejde, soudí předseda Smrž. „Když se podívám do historie, jak Zemi ničíme a devastujeme, tak ve velké šetření nevěřím. Tedy pokud k tomu nebudeme donuceni situací, což si myslím, že asi budeme.“

Čtěte také

Jenže obnovitelné zdroje nedokážou dodávat elektřinu kontinuálně a my ji nedokážeme akumulovat, namítá fyzik Wagner. „Nepomohlo by, ani kdybychom instalovali libovolné množství obnovitelných zdrojů, protože poslední dva dny v Německu těch 50 GW fotovoltaik v podstatě nedodalo nic,“ upozorňuje Wagner.

S údaji o Německu Smrž nesouhlasí a tvrdí, že náš soused jen ve čtvrtek získal 30 procent energie z jiných obnovitelných zdrojů.

„Bez jádra se ale obejdeme, jsem si zcela jist. Scénář mnichovské univerzity pro zásobování průmyslového Bavorska obnovitelnou energií je založen převážně na větru a fotovoltaice. Bavorsko je o 37 procent hustěji osídleno než Česko, nevím, proč by to nefungovalo i zde,“ uzavírá Milan Smrž.

Bavorsko mělo téměř 50 procent elektřiny z jádra, teď bude bez jádra a počítá s tím, že se z exportéra stane importérem elektřiny.
Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky Akademie věd

„Bavorsko je právě ten pěkný příklad, který nám ukáže, kam bychom se dostali, kdybychom šli německou cestou. Mělo téměř 50 procent elektřiny z jádra, teď bude bez jádra a počítá s tím, že se z exportéra stane importérem elektřiny. Hrozí přesun průmyslu a další opatření, takže je otázka, jaký vše bude mít dopad na průmysl i na životní úroveň Bavorů,“ varuje před opouštěním jádra Vladimír Wagner.

Poslechněte si celou debatu, moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.