Berlusconi sestavil svoji novou vládu
Pokud by se dalo usuzovat z prvních kroků nového parlamentního období v Itálii, bylo by možné říci, že země je možná z nejhoršího venku. Volby daly pravému středu Silvia Berlusconiho pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu. Vítěz sám se choval neokázale a dal na vědomí, že alespoň pokud se týká ústavních a institucionálních reforem chce spolupracovat s opozicí.
Ta mu zase ulehčila situaci, protože bez reptání přistoupila na to, že předsedové obou komor parlamentu budou pocházet z řad vítězného pravého středu.
V novém parlamentu je jen 5 stran a to jak přiznal sám prezident republiky Giorgio Napolitano značně zjednodušilo konzultace před ustavením nové vlády. Od voleb uplynulo 25 dní a Itálie již má novou vládu. Tak rychle se to nikomu v Itálii nepodařilo a sám prezident si pochvaloval, že to trvalo méně než ve Španělsku.
Premiér si vytvořil vládu, kterou by bylo možno parafrázovat podle biblického rčení - k obrazu svému. V tom smyslu, že on sám a nikoliv politické strany koalice rozhodl kdo povede to či ono ministerstvo. A na rozhodujících místech jsou lidé, ke kterým má absolutní a ověřenou důvěru. "Nejsem již ochoten přistoupit na žádné handrkování" prohlásil již před volbami. Silným mužem koalice je ministr ekonomie Giulio Tremonti, který na tomto postu již kraloval v letech 2001-2005. Tentokrát ale prohlásil, "že nikoho nenapadne vést svaté války ve jménu toho či onoho principu. Potřebujeme spolupráci všech, podnikatelů ale i odborů. Bez nich žádné reformy nejsou možné", prohlásil v italské televizi. Krátce před volbami mu vyšla kniha, ve které zastává názor, že globalizace a volnost trhu bez jakýchkoliv pravidel je nesmysl a pokud se trend nebude korigovat, hrozí světu zkáza. Jinými slovy to znamená, že Řím bude v Bruselu, Frankfurtu i na jiných místech energičtěji hájit své zájmy a zájmy svých podniků. V tom mu pomůže i staronový ministr zahraničí Franco Frattini, který byl během posledních 3 let evropským komisařem v Bruselu. Zahraniční politika bude tradičně proatlantická, v Evropě patrně méně nakloněná Německu než vláda Romana Prodiho. Naopak se opět zlepší vztahy k Izraeli, tak jak k tomu bylo za předchozí Berlusconiho vlády v letech 2001 až 2006.
Ale Italové Berlusconiho a jeho spojence z Ligy Severu volili z jiných důvodů: slíbil jim energický boj proti zločinnosti a ilegální imigraci, dvěma jevům, které se v představě mnoha Italů často a přehnaně dosti překrývají. Proto novým ministrem vnitra bude člen Ligy Severu Roberto Maroni. Šéf Ligy Umberto Bossi se opět stal ministrem reforem Před přísahou prohlásil: "tentokrát musíme dosáhnout federalizace státu, především daňové. Máme na to pět let, pokud se nám to nepovede, krize italského státu se stane nevyléčitelná". Tentokrát se zdá, že by plán mohl být realizován, protože s myšlenkou federalizace se již smířila i část levicové a centristické opozice.
Berlusconi se také pokusí oživit stagnující hospodářství. Má v úmyslu zrušit či snížit některé nepopulární daně a navrátit tak spotřebitelům důvěru.
Nová vláda přinesla i další novinky - počet ministrů poklesl o 7, snížil se značně i jejich průměrný věk a poprvé v ní zasedají početní politikové ve věku mezi 30 a 40 lety. Počet žen je stále nedostatečný - na ministerské křeslo se dostaly jen 4, ale přece jen je to více než v minulosti.
"Mám sto dní, abych si získal důvěru a pět let na to, abych zemi zmodernizoval", prohlásil Berlusconi tisku před několika dny. Očekávají ho dva obtížné problémy: co dělat s odpadky v Neapoli a okolí a jakým způsobem zachránit leteckou společnost Alitalia. Pokud bude úspěšný, bude mít před sebou volnou sjezdovku. V opačném případě začnou problémy. Ty mu ale opozice nezpůsobí - ještě delší dobu bude pod šokem nečekaně těžké porážky, zhoršenné navíc překvapivým vítězstvím pravice v římských obecních volbách. Poprvé od roku 1994 se zdá, že doba doba ostré konfrontace i ostrých osobních útoků mezi vládou a opozicí skončila. "Hospodářské problémy země a každé rodiny jsou tak závažné, že nikdo uz o podobné polemiky nemá zájem", prohlásil šéfredaktor největšího italského deníku "Il Corriere della Sera" Paolo Mieli.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.