Barroso v Pasově
Jestli chce Česká republika pomoci snahám EU vyřešit současnou napjatou situaci na Kavkaze, měla by do konce roku schválit Lisabonskou smlouvu. A jestli chce něco udělat pro své hospodářství, měla by si stanovit datum pro zavedení eura. Ne přesně těmito slovy, ale ve stejném smyslu vyplynuly tyto dvě věci z odpovědí předsedy EK Barrosa na pasovském zahájení programové řady "Lidé v Evropě".
Byl tam s německou kancléřskou Merkelovou v polovině týdne na pódiové diskusi, a na jejím okraji odpovídal také na otázky novinářů pasovské mediální skupiny.
Jak Merkelová, tak Barroso se shodli na tom, že byl ruský president Medveděv značně překvapen, když před něj předstoupili francouzský president Sarkosy, evropský šéfdiplomat Solana a předseda komise Barroso se společným a jasným stanoviskem, které mělo podporu celé sedmadvacítky. Žádný obvyklý disharmonický soubor jednotlivých zájmů, ale jeden hlas, jakkoli dospět k němu bylo obtížné, protože členské země se na věc dívají už kvůli své geografické poloze z nejrůznějších úhlů. Možná to někomu připadalo zdlouhavé a moc komplikované, ale je to důkaz, že EU je schopná jednat. Sice není žádnou vojenskou mocností, ale má diplomatickou sílu a Rusko to dobře ví. Na to opáčil moderátor diskuse Hans-Ulrich Joerges s pochybnostmi v hlase, jestli mohla EU tedy garantovat Rusům, že Gruzie už nevpadne do Abcházie ani do jižní Osetie, prostě jenom tím, že jim na to dal Sákašvili ruku. Barrosova suverénní odpověď zněla: ano.
Rozdíl oproti studené válce a dnešku totiž podle Merkelové je, že se s Ruskem dá teď mluvit naprosto otevřeně. Aby ale mohla EU zastávat svou roli ve světě co nejefektivněji, je nutné aby byla jednotná. A to podle šéfa EK nejlépe docílí, když vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Kavkazská krize to znovu ukázala. Barroso vyjádřil pevnou naději, že do konce roku smlouvu schválí všech 26 členských zemí. Kromě Irska, které ji zamítlo v referendu a se kterým je třeba vést dál intenzivní jednání. Podle Merkelové ale nepřichází v úvahu, aby Irsko bylo kvůli svému negativnímu referendu odsunuto stranou: jednotliví členové EU jsou, jak to vyjádřila, "pánové smluv" tedy jsou směrodatní při jejich formulování. Rozhodně ne naopak. Pokud se koná předávání pravomocí do Bruselu, je to s jejich výslovným svolením.
Na otázku regionálních Deníků, co říká dvojznačnému heslu české informační kampaně "Evropě to osladíme", Barroso diplomaticky podotkl, že nezná natolik češtinu, aby mohl posoudit její nuance. Co však ví je, že Česko je součástí Evropy a jistě se podle toho při svém předsednictví bude chovat. Stav příprav, o kterém se nedávno s Topolánkem přesvědčil, ho v tom údajně jen utvrdil. Zamýšlené ústřední heslo českého předsednictví "Evropa bez bariér" se naproti tomu Barrosovi líbí bez výhrad. Vyjadřuje přesně to, oč usiluje podle jeho slov i Evropská komise.
A jak se mu líbí skutečnost, že ČR doposud ani neurčila termín, kdy zavede euro? Na to odpovídal Barroso sice zdvořile, ale s nepřeslechnutelným údivem v hlase: každý stát má právo na vlastní přístup, ale pro českou ekonomiku by bylo nepochybně lepší, kdyby bylo jasné, kdy termín bude.
Barroso to říkal shodou okolností v den, kdy termín zavedení eura oznámilo také Polsko. V Česku se k tomu neschyluje ani náhodou. A neschyluje se ovšem, jak to vypadá, ani k hlasování o Lisabonské smlouvě. To od nás ale Evropa čeká do konce roku zcela určitě. Barroso o tom v Pasově nenechal nikoho na pochybách.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


























