Banky žijí ve strachu

Všichni si pamatují na loňské září, kdy se lidé vrhli na filiálku banky Northern Rock, když ji přivedla do potíží hypotéční krize ve Spojných státech. Trvalo dost dlouho, než anglická vláda prohlásila, že garantuje občanům vklady. Po té se centrální banky a vlády domluvily, že žádnou řádnou banku, ať je jakkoliv velká, nenechají padnout, ať to stojí, co to stojí, napsal německý zpravodajský časopis Der Spiegel. Za rozhodnutím je snaha nespustit lavinový efekt a zabránit skutečné velké krizi. I tak je považována tato krize za největší od konce druhé světové války.

Jenže nebezpečí, které z toho vyplývá, je ohromné: zisky jsou privatizovány a ztráty jsou socializovány, ty budeme platit my všichni, a to mohou různí spekulanté jako jsou například tzv. hedge-fondy rychle zneužít a tento postup brát jako pozvání do Evropy. A samozřejmě takovýto postup za situace, kdy se sociální nůžky silně otevírají, tedy kdy bohatí jsou stále bohatší a chudí stále chudší, může vést k sociálnímu výbuchu.

Současný postup vlád vyvolává řadu otázek, jako například: Smí stát s penězi daňových poplatníků sanovat obchody způsobené bezskrupulózními spekulanty? Má stát pumpovat miliardy do bankovních domů, když těmito kroky riskuje vyvolání podobně nebezpečných vedlejších účinků? Je to totiž stejné počínání jako podávat kokain drogově závislému, tvrdí odborníci.

Teoretici již hovoří o tom, že krize vyvolá v brzké době zásadní změny v politické agendě: zatím se stále ještě diskutuje o tom, jak to zařídit, aby na stávající konjunktuře vydělávalo více obyvatelstva, jenže skutečná otázka, před kterou bude Evropa stát, zní: Jak v brzké budoucnosti zajistit, aby se tento kurz udržel.

Německý ministr financí má podle časopisu Der Spiegel již delší dobu v šuplíku připravený návrh na snížení daní pro průmyslové podniky, které by mohlo pomoci udržet stávající konjunkturální trend. A ministr financí Peer Steinbrück na otázku, jak by reagoval, kdyby došlo k dalšímu ohrožení bank, odpověděl: "Zabránění krachu bank má přednost před dodržením státního rozpočtu".

Kromě toho ale tato situace otevřela v Evropě úplně novou debatu, která se týká role státu. Dlouhé roky platilo dogma, že mezinárodní kapitálové trhy musí dostat co největší prostor a být zcela otevřené. V současné době sami investoři a bankéři začali tlačit na stát, aby přes finanční toky byla zavedena přísnější kontrola.

Díky těmto převratným požadavkům, se oživila stará iniciativa, kterou se ještě v minulém roce nepodařilo v Německu prosadit, když žádalo zavedení tvrdých pravidel právě pro hedge-fondy. Největší odpor tehdy kladli Američané. V současné době už i Američané přemýšlí jinak.

Na závěr zbývá snad jen vysvětlit, co to hedge-fondy jsou: jde o soukromé investiční firmy, které přijímají pouze omezený počet účastníků a účtují poplatky pouze podle výkonu podniků, do nichž vloží peníze.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .