Balzamované „Lví srdce“
Experti na forenzní analýzu měli poprvé příležitost prozkoumat zbytky srdeční tkáně, která patřila anglickému králi Richardovi I., známému jako Lví srdce.
Přezdívku Lví srdce si anglický král Richard I. vysloužil za statečnost v boji. Osudnou se mu stala válka s Francií - zemřel 6. dubna 1199, dvanáct dní poté, co jej při obléhání hradu Châlus (nedaleko města Limoges) zasáhl šíp do levého ramene. Příčinou smrti byla pravděpodobně gangréna nebo septikémie, ale existují i spekulace o tom, že hrot šípu byl otrávený. Tělo krále bylo posláno do Anjou a pohřbeno vedle Richardova otce Jindřicha II. Většina vnitřností zůstala na hradě, ale Richardovo slavné „Lví srdce“ bylo nabalzamováno a převezeno do 500 kilometrů vzdáleného Rouenu, kde měli Angličané svou základnu.
Srdce uložené do olověné schránky tu bylo pohřbeno v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, kde jej v roce 1838 nalezl místní historik. Nyní je schránka, která nese nápis „Zde je srdce Richarda, krále Anglie“ ve sbírkách Přírodovědného muzea v Rouenu. To umožnilo vůbec první forenzní zkoumání ostatku uvnitř schránky. Srdeční tkáň se během staletí změnila na šedohnědý prášek. Francouzští vědci odebrali vzorek o hmotnosti 2 gramů, který podrobili sadě testů. Z nich nevyplynulo nic, co by podpořilo spekulace o otráveném šípu.
Výsledky však přinesly řadu informací o středověkých křesťanských balzamovacích praktikách, které byly určeny králům, šlechtě a vysokým církevním hodnostářům. Srdce Richarda I. bylo zabaleno do plátna, velké množství vápníku naznačuje, že k vysušení tkáně bylo použito vápno. Vědci také našli stopy rtuti, dehtového kreosotu a kadidla. Vzorek obsahoval i pyl rostlin jako je máta či myrta, které se tradičně používaly k balzamování. Vedle něj se ale našel také pyl topolů a zvonků, které kvetly právě v době, kdy Richard Lví srdce zemřel.
Zdroj: Scientific Reports
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
