Australská migrační politika? To jsou statisíce přijatých ročně, ale i brutální zacházení s uprchlíky

„Australská populace právě překonala hranici 27 milionů obyvatel, během posledních 20 let do země přišly tři miliony migrantů, kteří se tu usadili natrvalo. Díky migraci můžeme růst,“ říká odbornice na migraci Lesleyanne Hawthorne z University of Melbourne.

Čtěte také

Petr Fischer: Amerika, nebo Austrálie? Kulturní střet o zbraně začíná

V letech 2022 až 2023 přijelo do Austrálie žít 737 tisíc lidí ze zámoří. To je o 300 tisíc víc než v předchozím sledovaném období. Kromě podpory ekonomiky to s sebou ale nese i negativní aspekty.

„Počet přicházejících lidí teď je tak velký, že vytváří například tlak na trhu s bydlením,” vysvětluje Hawthorne.

Podle Alice Kizekové z Curtinovy univerzity v Perthu se země příliš soustředí na kvalifikovanou pracovní sílu.

„Canberra se soustředí spíš na ty vzdělanější, kteří by ekonomice přispěli nějakými inovacemi, ale zemi chybí například zaměstnanci ve stavebnictví,“ říká.

Od „bílé Austrálie“ k multikulturalismu

„Zkopírovali jsme to od Kanaďanů, často se naše politiky a právní řády inspirují. Lidé, kteří sem přišli například z Vietnamu, měli dlouhou dobu nárok na státní bydlení, kurzy angličtiny zdarma, hlídání dětí a tak podobně,“ vysvětluje postoj australské vlády k migraci Hawthorne.

Čtěte také

Lidé z Arnhemské země. Pozoruhodná cesta do světa původních obyvatel Austrálie

Podle Kizekové se politika multikulturalismu projevuje v každodenním životě: „Když jsou volby, na kterých jsem se v minulosti podílela, tak máte informace přeložené do jiných jazyků, multikulturní rodiny jsou tu podporovány, oficiálně se tu slaví Den diverzity.“

Vraťte se...

Postoj australských úřadů k migraci ale není pouze pozitivní. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch nebo Amnesty International dlouhodobě poukazují na špatné zacházení s žadateli o azyl, kteří do Austrálie připlují na lodi a bez dokladů.

Čtěte také

Austrálie nejsou jen klokani. Ivana Bernáthová u protinožců potkala i členy Sokola a pila české pivo

Uprchlíky bez platných dokladů úřady od roku 2001 umísťovaly do detenčního centra na ostrově Nauru. Podle lidskoprávních organizací museli uprchlíci na tichomořském ostrově čelit špatným hygienickým podmínkám, sexuálnímu obtěžování nebo nedostatku lékařské péče.

„Jsou známé případy sebevražd, lidé tam měli psychické problémy, vláda se k nim chovala dost brutálně,“ říká Kizeková.

Uprchlíci na Nauru byly i námětem reality show „Go Back to Where You Came From,“ v překladu „Vrať se, odkud jsi přišel“. Šest Australanů s pozitivními i negativními postoji k migraci si vyzkoušelo nebezpečnou cestu uprchlíků lodí do Austrálie i život v těžkých podmínkách v detenčním centru.

Čtěte také

Migranti se v Británii rozprostřou, Syřanů je tu zhruba tolik co Čechů, popisuje český manažer

Teď už na Nauru uprchlíci nejsou, ale detenční centrum si vláda za 350 milionů australských dolarů (v přepočtu více než 5 miliard korun) stále drží. Podle Kizekové kvůli tomu, aby odradila případné žadatele o azyl od připlutí do Austrálie na lodi.

Austrálie je vzhledem k počtu ročně přijatých migrantů otevřenou zemí. Do roku 2071 úřady počítají s populačním nárůstem o 8 až 19 milionů lidí. V Evropské unii se přitom podle dat Eurostatu může populace do roku 2100 snížit o zhruba 27 milionů lidí. Důvodem populačního růstu v Austrálii bude právě migrace.

Jak se Austrálie doopravdy k migraci staví? A jak se chová k lidem, kteří do země připlují na lodi bez potřebných dokladů? Odpovědi má pořad Za obzorem, vysíláme v repríze.