Austrálie a Songlines
Po celém světě lidé zpívají, vyrábějí si hudební nástroje a hrají na ně. Hudba je velmi stará a neoddělitelná součást lidské bytosti a možná dokonce předcházela řeči a výrazně ji spoluutvářela. Nepřekvapí nás proto, že má velmi důležité místo i v kultuře domorodých Australanů a je její významnou součástí. Hudba zde má podstatné místo zejména v rituálech a v ústním předávání historických událostí.
V článku Snění australských domorodců jsme vás stručně seznámili s mytickými představami domorodých Australanů. Ti věří, že všude, kudy podle pověstí prošli mytičtí předkové, jejich písně vytvořily síť tras. Tak vznikly "songlines" - cesty písní, stopy Snění. Když předkové dokončili své poslání, vrátili se zpátky do země, z níž vzešli, ale jejich písně zůstaly. Domorodí Australané dokonce věří, že celý svět byl stvořen písní.
Písně se skládají z mnoha krátkých veršů, z nichž každý vypráví o určité události nebo místě spojeném s předkem. Mohou být přednášeny i velmi obřadně, společně s napodobováním příslušných událostí v tanečních představeních.
Písně spojené s určitým totemickým motivem mají po celou dobu jednu melodickou formu. To znamená, že v případě velmi dlouhých písní, popisujících předkovo putování na vzdálenost několika tisíc kilometrů, bude tato charakteristická melodická forma obsažená i v oblastech s odlišnými jazyky a hudebními technikami. Kvůli rozdílným hudebním technikám jednotlivých kmenů by se nezasvěcenému posluchači mohlo zdát obtížné rozpoznat, že se počáteční a koncové úseky jedné písně, která se týká určitého totemického motivu a území, řídí stejnými hudebními vzory, nicméně tato skutečnost byla potvrzena množstvím podrobných analýz. Toto pojetí se liší od naší zkušenosti melodické podobnosti.
Takové pojetí hudby umožňuje přizpůsobit píseň rozdílným hudebním výrazům jednotlivých kmenů v oblastech navzájem vzdálených a přitom zachovat základní informace v nezměněném stavu. Takto může být po částech uchována celá historie v mnoha různých kmenových oblastech. To znamená, že i návštěvník z daleka, který nerozumí řeči místních, v níž zpívají píseň, může podle hudební struktury určit, ke které totemické linii píseň patří.
Domorodým Australanům písně sloužily i k orientaci. Byli schopní najít cestu v krajině tím, že následovali složitý sled cyklů písní, podle nichž mohli rozpoznat jednotlivé prvky krajiny a řídit se jimi na své cestě. Zpívání těchto písní ve správném pořadí jim umožňovalo putovat rozlehlými pouštěmi a vždy přesně vědět, kde se nacházejí. Songlines jsou pomyslnými trasami protínajícími australskou krajinu, jež obsahují informace o krajině i praktické detaily, jak najít jídlo a vodu.
Tyto staré tradice a po tisíce let předávané znalosti od osídlení australského kontinentu Evropany v 18. století upadají v zapomnění. Úsilím antropologů a dalších vědců v terénu se snad podaří zachovat aspoň malou část těchto dávných znalostí, nicméně již nikdy se nám nepovede nahlédnout je v jejich původní šíři a rozmanitosti.
V příštím článku navážeme na téma domorodá hudba a dozvíte se více o hudebních nástrojích, které se používaly jako doprovod k písním.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
