Astronom Jiří Grygar: Blíží se doba, kdy software nahradí i naše myšlení

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Zasloužilý člen Fyzikálního ústavu Akademie věd a České učené společnosti, nositel nekonečné řady významných tuzemských i světových ocenění a taky oblíbený popularizátor tajemného světa vesmíru. To je astronom a astrofyzik Jiří Grygar.

Od dětství sbíral místo hraček knížky, byla po něm pojmenována planetka a stal se zakládajícím členem Českého klubu skeptiků. Barboře Tachecí se přiznal, že by si nedokázal vymýšlet, kdyby neznal odpověď na nějakou otázku.

Jako dítě byl spíše mlčenlivý – upovídanost přišla postupně. „Najednou jsem si uvědomil, že mám celou řadu poznatků zajímavých pro veřejnost. Se svým prvním dalekohledem jsem vyšel na ulici a postavil jsem se na roh před lékárnu. Chtěl jsem, aby se lidé, kteří nevědí, že se dá koukat dalekohledem na nebe, podívali. Tak jsem jim říkal: ´Pojďte se podívat.´ Oni se podívali a já jsem jim začal vysvětlovat, co vlastně vidí.“

Láska ke knihám a astronomický kroužek

První knížky, které Jiří Grygar miloval, byly Foglarovky, které uměl prakticky nazpaměť. S hrdiny se ale neztotožňoval, protože mu připadali nadpozemští. Taky měl rád knihy Karla Maye o Old Shatterhandovi, ale i když rád četl, zároveň také od dětství sportoval.

Už v dětském věku pěstoval svůj zájem o vesmír. Vzpomíná třeba na pobyt v ozdravovně ve Velkých Losinách: „Zjistil jsem, že je tam v noci tma, protože Losiny jsou v podstatě vesnice. Tak jsem šel za svou vychovatelkou a řekl jsem jí, že bych tam založil astronomický kroužek. Opravdu jsem ho založil a do toho kroužku chodili jednak ti chovanci, ale k mému úžasu i ty naše vychovatelky a ředitel ozdravovny, “ vzpomíná Jiří Grygar.

Vesmír jako únik z reality


Ta ústřední otázka, která je vlastně filozofická, ale má také svoje přírodovědecké důsledky, je otázka, kterou položil patrně poprvé velký německý filozof, ale také matematik a fyzik Wilhelm Leibniz, a to bylo prosím 17. století. Ta otázka zní takto: proč existuje něco, spíše než nic? Jiří Grygar o tom, která nezodpovězená otázka ho nejvíc trápí

„Dětství jsme prožívali za 2. světové války, což byla každodenní hrůza vinou poprav a taky toho všeho, co se dělo kolem odboje a válečných událostí ze strany nacistů. Ke konci války přišly nálety – člověk nikdy nevěděl, jestli to bombardování přežije. Takže ty hvězdy byly nad tím vším a člověk si představoval, že kdyby byl na nějaké sousední hvězdě a díval se z dálky na zeměkouli, že by to bylo zcela pod úrovní rozlišovací schopnosti dalekohledu, co se tady děje.“

Riziko pro tento svět

Co pokládá Jiří Grygar za největší riziko pro svět? Kosmická rizika podle něho nejsou v současnosti pro Zemi aktuální. „Nejvíce aktuální mi připadá problém umělé inteligence, a to z toho důvodu, že v posledních desítkách let probíhá celkem skrytě naprosto neuvěřitelný pokrok v tom, co dokážeme udělat softwarově. S tím souvisí velké nebezpečí, které se ukazuje jako dosti závažné, že celou řadu lidských činností budou moci dělat důmyslné programy.“

„Myslím, že toto nebezpečí je opravdu vážné, protože už dnešní programy jsou úžasné a každým dnem se zlepšují, a budou se zlepšovat ještě víc, protože přijdou kvantové počítače, které budou asi tisíckrát výkonnější než ty soudobé. – Myslím si, že se blíží doba, kdy budeme mít ještě daleko důmyslnější software, který nahradí i naše myšlení,“ obává se Jiří Grygar.

Jak se vyrovnává jeho skepticismus s vírou? Byl svým dětem dobrým otcem a vzorem? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem.