Astronaut z Mezinárodní kosmické stanice ovládal na dálku roboty na Zemi

22. září 2015

Dánský astronaut Andreas Morgensen, který pracuje na Mezinárodní kosmické stanici, řídil 7. září na dálku dvě malá robotická vozítka, která se nacházela na povrchu Země. Tyto zkoušky, probíhající v rámci projektu METERON, jsou důležité mimo jiné pro budoucí dálkové řízení podobných vozítek na Měsíci či Marsu.

Dálkové ovládání (teleoperace) robotů je vlastně nadstavbou jednodušší teleprezence, tedy přístrojově umožněné přítomnosti operátora na dálku. Teleoperace je poměrně běžná při ovládání řady užitkových robotů zde na Zemi, avšak poprvé k podobnému řízení došlo z paluby kosmické lodi, která se nachází na oběžné dráze kolem Země, ve vzdálenosti několik stovek kilometrů, a letí vzhledem k povrchu Země rychlostí kolem 8 kilometrů za sekundu. Signály přitom cestovaly dokonce na dálku 90 000 kilometrů, v rámci spojení přes geostacionární komunikační družice a trasy mezi Houstonem a evropským střediskem v Nizozemí.

Kromě malého modrobílého vozítka nazvaného Interact Centaur Morgensen ovládal astronaut i větší vozítko s rozměry městského auta a s názvem Eurobot. Vyvíjí ho Evropská vesmírná agentura a v budoucnosti by se mohlo podívat na povrch Měsíce. Dálkově řízení roboti mohou na jiných planetách zastat většinu práce, a lidé tak nebudou vystavováni nebezpečným rizikům.

Vůbec první dánský astronaut Morgensen měl kromě obrazu z čelní kamery robota, který se mu přenášel na displej, k dispozici ovládací rozhraní s hmatovou zpětnou vazbou. Pomocí něj se mu povedlo dokonale řídit malá kolová robotická vozítka, vybavená dvěma robotickýma “rukama”, tedy robotickými manipulátory. Dokonce s jejich pomocí zvládl na dálku vykonat některé manuální řemeslné úkony. Potřebné přesnosti o velikosti asi šestiny milimetru by nebylo možné dosáhnout bez zmíněné hmatové zpětné vazby, kdy astronaut pomocí svých rukou jakoby cítil vzájemné mechanické působení mezi jím ovládanou robotickou rukou a objekty v její bezprostřední blízkosti. Zvláštností tohoto pokusu byla také vzájemná spolupráce několika různých robotů, která měla simulovat část práce na stavbě či opravě měsíční základny.

Potřebná zařízení byla vyvinuta díky spolupráci mezi Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a Robotickým institutem Technické univerzity v Delftu.

Zdroje: IEEE Spectrum, ESA-Telerobotics 1, ESA-Telerobotics 2, Futurism, Wired, Andreas Morgensen (Twitter)

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio