Arzen jako stavební blok života
Astrobiologové z NASA objevili bakterie, které zcela přepisují základy chemie živé hmoty. Místo fosforu totiž využívají arzen.
Kalifornské jezero Mono obsahuje vysokou koncentraci arzenu a místní mikroorganismy si chtě nechtě musely na život v jedovatém prostředí zvyknout. Kmen bakterií z vcelku běžné rodiny Halomonadaceae označený jako GFAJ-1 se však doslova překonal - arzen využívá jako stavební prvek, kterým nahrazuje fosfor. Tento prvek ve formě fosforečnanového aniontu PO43- je součástí nukleových kyselin, lipidových membrán a dalších významných součástí živé buňky. V podobě sloučeniny adenozintrifosfátu (ATP) je zase jakýmsi univerzálním energetickým platidlem. Spolu s kyslíkem, vodíkem, uhlíkem a dusíkem se proto fosfor řadí mezi esenciální prvky, bez kterých by se život neměl obejít.
Arzen leží v periodické tabulce prvků hned pod fosforem, chemické reakce obou prvků jsou podobné a aniont arzenu PO43- má stejnou strukturu jako fosforečnanový aniont. U většiny živočichů to přispívá k vysoké toxicitě arzenu, ale bakteriím GFAJ-1 to umožnilo nahradit nedostatkový prvek fosfor. O podobných možnostech občas spekulují autoři sci-fi románů a navrhují životní formy, které by například místo uhlíku využívaly křemík. Bakterie z bahna jezera Mono jsou však prvním reálným případem takové záměny. Jejich existencí, kterou včera oznámila NASA na tiskové konferenci, jsou nadšeni především astrobiologové. Objev totiž ukazuje, že pozemské a teoreticky i mimozemské organismy mohou mít poněkud odlišné chemické složení, než na jaké jsme dosud byli zvyklí. Hledání života na jiných planetách se tak může rozvinout víc do šířky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.