Arabské jaro upadlo na Blízkém východě v zapomnění. Evropa ale zavírat oči nemůže, tvrdí zpravodaj Macháček

28. prosinec 2021

Od událostí takzvaného Arabského jara uplynulo už více než deset let, země severní Afriky a Blízkého východu ale mají jen málo důvodů k oslavám. „Arabské jaro upadlo v zapomnění, a to i v těch společnostech, ve kterých by na něj mohli vzpomínat v dobrém, třeba v Tunisku,“ přibližuje zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpán Macháček.

Tunisané si sice v převážné většině váží toho, že skončil policejní stát a mají svobodu projevu, současně jsou ale znepokojeni zhoršující se ekonomickou situací.

Čtěte také

„My se na to díváme optikou liberální demokracie, ale lidé v Tunisku vidí, že demokracie, která fungovala deset let, přinesla jen hašteření politických stran, které se nebyly schopny dohodnout na funkční vládě,“ uvádí Macháček s tím, že země po červencovém rozpuštění parlamentu směřuje k prezidentskému systému.

Zatím se většina hlavních hráčů v Sýrii shoduje, že jim Bašár Asad vyhovuje. Má tak velkou šanci nadále zůstat v čele země.
Štěpán Macháček

Papež František ve vánočním poselství Urbi et orbi zmínil Sýrii, Irák a Jemen jako dějiště pokračujících nepokojů. Zatímco v Jemenu boje stále probíhají, v Sýrii už ovšem občanská válka v podstatě skončila a nyní jde o to, jak bude vypadat její budoucí uspořádání, protože velkou část území kontrolují kurdské síly.

Čtěte také

Pevná se zdá být i pozice syrského prezidenta Bašára Asada.

„Jsou různé dohady, že některé kliky, třeba i podporované Ruskem, by se rády Asada zbavily, aby uchovaly ten režim tak, jak je dnes. Zatím se ale většina hlavních hráčů shoduje na tom, že jim Asad vyhovuje. Má tak velkou šanci nadále zůstat v čele země,“ popisuje zpravodaj.

Rozvrácený Libanon

Po utlumení konfliktů a začátku koronavirové epidemie ztratil Blízký východ část pozornosti médií, ale také například Spojených států. Země jako Saúdská Arábie si uvědomily, že se budou muset více spoléhat samy na sebe a na regionální partnery.

Štěpán Macháček

„Možná to vedlo k tomu, že hlavně v posledním roce se velice posiluje partnerství mezi některými arabskými zeměmi a Izraelem. Vidí v něm důležitého spojence proti Íránu poté, co Spojené státy trošku opouští hrací plochu,“ míní Macháček.

Libanonci jsou znechucení svými politiky a všichni, kdo mají možnost, tak Libanon opouštějí.
Štěpán Macháček

Zcela rozvrácenou zemí se prý stal Libanon, kde se dokonce začaly objevovat hlasy vyzývající Francii, aby se opět stala koloniální mocností a začala zemi opět spravovat. „Libanonci jsou znechucení svými politiky a všichni, kdo mají možnost, tak Libanon opouštějí. Lámou tak hůl nad budoucností této kdysi krásné země,“ podotýká novinář.

Čtěte také

Macháček v této souvislosti zdůrazňuje, že Evropa si nemůže dovolit zavírat oči před problémy Blízkého východu. Nejde přitom jen o ozbrojené konflikty, ale i o ekonomický rozvoj nebo ekologii, protože i dopady globálního oteplování můžou zvyšovat migrační tlaky.

„Možná o tom nebylo slyšet kvůli pandemii koronaviru, ale v bohatších blízkovýchodních zemích, jako jsou Spojené arabské emiráty, Izraeli a teď už i Egypt, vznikají velice zajímavé projekty týkající se obnovitelných zdrojů, moderních metod zavlažování nebo získávání vody z moře a vzduchu,“ uvádí s tím, že mnohé technologie představuje probíhající výstava EXPO v Dubaji.

Jak se blízkovýchodní země vypořádávají s pandemií koronaviru? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související