Gita Zbavitelová: Izrael a Palestinci v roce 2021
Izrael v uplynulém roce zažil významnou politickou změnu. Přestože čtvrté předčasné volby od jara 2019 opět vyhrál Likud, jeho předseda a premiér Benjamin Netanjahu nesestavil vládu. Na spolupráci se však dohodly pravicové, nacionalistické, středové i levicové strany, poprvé přizvaly i jednu arabskou a vytvořily koalici. V červnu vznikla první vláda, v jejímž čele nestál po dvanácti letech Netanjahu.
Premiérem kabinetu, který má v Knesetu většinu jediného hlasu, se stal předseda Nové pravice Naftali Bennett, jehož má v září 2023 vystřídat ve funkci nynější ministr zahraničí Jair Lapid.
Čtěte také
Ještě před vznikem vlády vyprovokoval v květnu další válku s Izraelem teroristický Hamás. Trvala jedenáct dní a připravila o život tucet Izraelců a přes 250 Palestinců, včetně dvou stovek ozbrojenců Hamásu.
Konflikt posílil jeho popularitu mezi Palestinci, ale nová izraelská vláda vůči němu přitvrdila postoj. Podmínila obnovu rozbombardovaného Pásma Gazy vydáním ostatků dvou mrtvých izraelských vojáků a dvou civilistů, kteří tam zabloudili před šesti lety. Hamás to dodnes odmítá, ale jinak je zdrženlivý a po zbytek roku nedošlo mezi Pásmem Gazy a Izraelem k žádnému vážnějšímu incidentu.
Bennettův kabinet také vystupňoval stínovou válku proti íránskému jadernému programu a vojenské přítomnosti Íránců v Sýrii. V posledních měsících roku tam útočil na íránské základny a skladiště zbraní skoro každý týden. A podle amerických zdrojů dokonce třikrát bombardoval syrskou továrnu, kde prezident Bašár Asad obnovil výrobu chemických zbraní. Izrael tam údajně zničil velké zásoby nervového plynu.
Rozpolcení Izraelci
Premiér Bennett se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i jeho americkým protějškem Joem Bidenem, ale zatímco Putin mu udělil souhlas s útoky na íránská vojenská zařízení v Sýrii, Biden mu neslíbil vojenskou pomoc s případným útokem na jaderné továrny v Íránu. Izrael útokem opakovaně hrozí, pokud Teherán nebude souhlasit s novou dohodou o omezení svého jaderného programu.
Čtěte také
Sice o ní koncem roku začal se signatáři smlouvy z roku 2015 znovu jednat, nejeví ale ochotu zastavit obohacování uranu, které Írán obnovil po odstoupení Spojených států od dohody. Přibližuje se tak okamžiku, kdy bude schopen vyrobit atomovou zbraň.
Rozhovory nikam nevedou a Izrael pokračuje v sabotážích íránských jaderných továren.
V uplynulém roce Izrael také intenzivně bojoval s epidemií koronaviru. Už koncem roku 2020 byl první zemí světa, která začala očkovat, a v polovině letošního ledna měly první dávku Pfizeru tři čtvrtiny všech osob starších 60 let. Izrael zároveň pro Pfizer prováděl detailní studie o účincích vakcíny. Očkování snížilo počty nově nakažených a zdálo se, že země nad epidemií zvítězila. Koncem února uvolnila třetí lockdown a zavedla covidové pasy jako propustku do veřejných vnitřních prostor i na hromadné venkovní akce.
Čtěte také
Koncem dubna přestali Izraelci nosit roušky a mohli znovu cestovat po celém světě. Přivezli však do země nové mutace a v červenci začala nákaza opět sílit, přestože bylo plně naočkováno skoro 60 procent obyvatel. Izrael navíc zjistil, že účinnost Pfizeru po půl roce od druhé dávky výrazně slábne, a v srpnu začal jako první na světě očkovat třetí dávkou.
Počet naočkovaných dvěma dávkami se však víceméně zastavil na zhruba 63 procentech a už příliš neroste. Prvního listopadu vláda za přísných podmínek otevřela hranice zahraničním turistům, kteří do země půldruhého roku nesměli, ale objevil se omikron, propukla pátá vlna a koncem listopadu se hranice turistům znovu zavřely.
I po půlročním celkem úspěšném působení nové vlády jsou Izraelci stejně rozpolcení jako v posledních třech letech. Podle nejnovějších průzkumů si pokračování současné vlády přeje jen 51 procent respondentů a 40 procent chce další předčasné volby.
Ty by však dopadly ještě hůř než ty poslední – vládu by nesestavila ani současná koalice s arabskou stranou Raam, ani Netanjahuův pravicově-náboženský blok.
Čtěte také
U Palestinců se toho v uplynulém roce moc nestalo. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás v lednu vyhlásil parlamentní i prezidentské volby; ty prezidentské se nekonaly šestnáct let a parlamentní patnáct. Jako už tolikrát předtím se však nakonec zalekl sílící popularity Hamásu a hlasování zrušil. Samospráva také celý rok bojovala s nedostatkem peněz v rozpočtu.
Jedním z důvodů je snížení finanční pomoci arabských zemí a dalším je zatvrzelost, s níž samospráva dál vyplácí vysoké renty vězněným vrahům Izraelců, přestože Izrael jí za trest strhává stejně vysokou částku z cel a daní, které pro ni vybírá. Samosprávě však pomáhá – snaží se Palestincům zlepšit životní podmínky zvyšováním počtu povolení k práci v Izraeli a posílit Abbáse, dokonce samosprávě půjčuje peníze.
Abbás je však velmi nepopulární – jeho odstoupení si už přeje 80 procent Palestinců. Na Západním břehu roste prestiž Hamásu, sílí anarchie a přibývá útoků na Izraelce i palestinské bezpečnostní složky.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
