Apolena Rychlíková: Stane se z budovy pražské Kliniky znovu nevyužívaná ruina?

9. leden 2019
Autonomnímu sociálnímu centru Klinika končí o půlnoci 2. března 2016 smlouva o výpůjčce

Od obsazení nepoužívané plicní polikliniky na pražském Žižkově uplynuly více než čtyři roky.

A za tu dobu se kolem jednoho jediného domu událo opravdu hodně věcí. Chátrající komplex ve vlastnictví státu, který aktivisté a aktivistky na vlastní náklady vyklidili a opravili, se z hororového domu stal kulturně sociálním centrem. Koncerty, přednášky, centrum pro děti, jazykové kurzy, lidový učňák i univerzita, každotýdenní vaření pro lidi v nouzi – to vše zadarmo.

Klinikářům pomůžu, pokud budou dodržovat právní řád, říká starosta pro Prahu 3

Autonomnímu sociálnímu centru Klinika končí o půlnoci 2. března 2016 smlouva o výpůjčce

Autonomní centrum Klinika na pražském Žižkově se pravděpodobně bude muset stěhovat, čeká se na písemný rozsudek Nejvyššího soudu. Následně by mohla proběhnout exekuce a vyklizení samotné budovy. Alespoň to říká starosta pro Prahu 3 Alexandr Bellu z ODS.

Klinika to ale nikdy neměla lehké. I když získala ze začátku řadu podporovatelů, i když se stala laureátem Krieglovy ceny, udělované za občanskou statečnost, i když aktivisté svou prací ušetřili státu nemalé množství peněz, vytoužená jistota a oficiální posvěcení nikdy nepřišly.

Kdysi se za Kliniku stavěl i Andrej Babiš a sliboval, že ji aktivistům nechá, ale nakonec obrátil. Postoje „klinikářů“ se staly problematické především kvůli humanitární sbírce v období uprchlické krize a obydlený dům také napadli neonacisté.

Místo podpory přišla studená sprcha: řada politiků a političek napadení, vedoucí k požáru, použilo jako další důvod pro politické strašení. Usilovnou kampaní protistrany tak Klinika začala v očích veřejnosti upadat. A tak ji má vyklidit exekutor – možná už 10. ledna. Stane se tak po soudních tahanicích se současným majitelem – Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).

Debata optikou „legality“

Dnešní vedení Prahy postoje bývalých reprezentací kritizuje: „Situace ohledně Kliniky bohužel vznikla kvůli špatnému manažerskému přístupu ve správě majetku. V momentě, kdy je dům prázdný a chátrá, je zjevné, že někteří volení zástupci něco zanedbali,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib.

V centru Klinika chceme zůstat, kanceláře mohou být kdekoliv jinde, říká aktivistka Tereza Virtová

Centrum Klinika na Žižkově

Podle rozhodnutí soudu měli aktivisté předat budovu autonomního centra Klinika v pražské Jeseniově ulici jejímu majiteli, tedy Správě železniční dopravní cesty. Program na klinice ale pokračuje – aktivisté v čele s Terezou Virtovou nabízejí majiteli spolupráci při plánované rekonstrukci s tím, že by v budově dál působili.

Aktivisté ale ještě chtějí zkusit nenásilný odpor: happening a snídani s lidmi, kteří dům podporují. Na jejich stranu se mimo jednotlivců postavily i různé iniciativy. Už poněkolikáté. Společně akcentují, že Praha má na jeden nezávislý a inkluzivní prostor, vytržený z logiky trhu, kapacity.

A také zdůrazňují, že SŽDC několikrát změnila záměr rekonstrukce, stavební řízení je přerušeno do konce května 2019 a hrozí, že bude dům znova chátrat. Navíc návratnost rekonstrukce je pro státní firmu několik desítek let – a i to je nejisté. Přes řadu výtek i snahu o kompromisní řešení však SŽDC chce dům co nejrychleji nechat vyklidit.

V Praze je několik tisíc prázdných domů. Někdy se jedná o obecní majetek, jindy jde o domy v soukromých rukou, fungující pouze jako spekulace. V minulosti na ně upozorňovali i zástupci Transparency International. Všechny tyto neobývané budovy přitom mají negativní externality - okolí bývá postiženo zvýšenou kriminalitou nebo hrozí nějaké nebezpečí související se špatným stavem domu. Lidé, kteří u takových míst bydlí, si to to uvědomují.

Soud uložil centru Klinika pokutu za nedodržení předběžného opatření

Autonomnímu sociálnímu centru Klinika končí o půlnoci 2. března 2016 smlouva o výpůjčce

Padesát tisíc korun musí zaplatit aktivisté ze sociálního centra Klinika na pražském Žižkově. Pokutu uložil soud za nedodržení předběžného opatření. Řekl to mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Právě tento úřad budovu vlastní.

Debata kolem Autonomního centra Klinika se často vede jen optikou „legality“. Je určitě v pořádku dodržovat zákony, proto je taky máme. Nicméně je také v pořádku je problematizovat, pokud se ukáže, že už někde nestačí. A to přesně se kolektiv Kliniky snaží dělat.

Vždy se najde někdo, kdo zvolá: „Ale vždyť je to protizákonné!“ – jenže důležité historické změny se běžně odehrávají způsobem, na jehož počátku stál střet se stávající legislativou. Optikou komunistických paragrafů byla akce na Národní třídě nepovolená. Znamená to ale, že byla tedy i nelegitimní?

Squatteři, navzdory představám, nechodí do bytů obyčejným lidem, kteří odjeli na dovolenou. Ze zásady obsazují jen domy, které jsou nějak problematické a upozorňují tím na rozpory dnešního světa.

Apolena Rychlíková

Třeba na fakt, že lidé umrzají na ulici, zatímco máme tisíce prázdných domů, nebo ukazují, že vlastnictví – navzdory tomu, co je vepsáno do ústavy – nezavazuje. Je proto legitimní ptát se SŽDC, co přesně chce s domem dělat, proč, za jaké vynaložené peníze a za jak dlouho. Další opuštěnou barabiznu totiž Praha rozhodně nepotřebuje.