Apolena Rychlíková: Sociální demokracie hledá hlavně sama sebe

4. říjen 2024

Sociální demokracie (SOCDEM) má o víkendu sjezd, během kterého do boje o křeslo předsedy/kyně vstoupí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a někdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. 

Ještě před několika lety by se jednalo o jednu z nejdůležitějších tuzemských politických událostí, na kterou by se chystali jak novináři, tak část veřejnosti nebo různí aktéři veřejné správy. Teď se ale naše nejstarší politická strana zmítá nad propastí, a to už pěkně dlouho.

Čtěte také

SOCDEM doplácí na své angažmá v Babišově vládě, a ne tak úplně proto, že by jejím voličům vadila spolupráce s oligarchou.

Už v období Sobotkovy vlády se totiž Babišovi dokonale podařilo převzít kontrolu a tvářit se, že cokoli důležitého a pro lidi potřebného z tehdejší koalice vzešlo, zařídil on.

Sociální demokracii následně odsál voliče a ještě si ji podmanil, takže nakonec začala mizet z politické mapy. Už tři roky můžeme sledovat nejen stagnaci, ale postupný propad.

Přesto, že má v posledních letech téměř ideální podmínky na návrat: Fialova vláda se potýká s absencí důvěry, reformy prohlubují sociální rozdíly a Českem obchází strašidlo ekonomických nerovností.

Šmarda končí, kdo na jeho místo?

Po dalším fiasku v krajských volbách ohlásil konec v čele strany Michal Šmarda, kdysi úspěšný regionální politik, pak ale velmi nevýrazný předseda SOCDEM. Sociální demokracie na Vysočině, kde Šmarda působí, nakonec utvořila koalici s ANO, SPD a Trikolórou.

Čtěte také

Jakkoli jde o krajskou záležitost, je jen těžko představitelné, že by před lety o podobné koalici sociální demokraté vůbec uvažovali. Třeba proto, že jednou z definicí levicové politiky je důraz na emancipaci a rovnost a také opozice vůči krajní pravici.

Teď minimálně na Vysočině SOCDEM s krajní, a v případě SPD i otevřeně rasistickou pravicí, vládne. Hodnotový úpadek není ten jediný problém, dalším je personální vyprázdněnost: strana nedisponuje dostatečným počtem lidí, kteří by ji dokázali vést.

I proto byla kandidatura Maláčové logický krok. Jakkoli kontroverzní obraz tato výrazná postava sociální demokracie má, je stále jednou z nejviditelnějších členek.

A také hlasitou kritičkou vlády. Maláčová se snaží do hry vrátit ekonomická témata. V tom se shodují i s Dienstbierem, který má nálepku jakéhosi liberála uvnitř strany. Což je proud, vůči němuž se Jana Maláčová jasně vymezuje.

Maláčová koketuje s komunisty

U ekonomických témat vždy platí, že s nimi musí politici nakládat velmi opatrně: neměly by sloužit k útokům na bezmocné a slabé, lidi jiné národnosti či barvy kůže, měly by akcentovat strukturální nerovnosti ve společnosti, ne zhoršovat postavení a životy těch úplně nejníž.

Proto se jako nebezpečné jeví Maláčové koketování s představou širší levicové koalice. Ta je sama o sobě dobrý nápad, ale rozhodně ne za předpokladu, že by do ní chtěla zahrnout sice ekonomicky konzervativně levicové, ale nacionalistické, xenofobní a geopoliticky proruské Stačilo!

Apolena Rychlíková

Přejmenovaní komunisté se sice politicky drápou nahoru, ale politika i rétorika uskupení je odpudivá a hlavně: s demokratickými ideály levice, jako solidární, internacionální a spravedlivé síle ve společnosti, zcela neslučitelná.

K podobným postojům jako Stačilo! má už dnes SOCDEM nakročeno, a je jen na členstvu, aby určilo, jakým směrem se vydají, s kým v čele a za jakých podmínek. Možná se to nemusí zdát, ale stále ještě mají co ztratit.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.