Apolena Rychlíková: Přetížené Úřady práci mohou znamenat kolaps sociální pomoci. Politici nabízí místo řešení laciné moralizování

3. květen 2022

Už nějakou dobu se vedou spory kolem přetížení úřadů práce. Česká vláda totiž slíbila, že se postará o lidi prchající před válkou a že jim Česká republika nabídne bezpečný a důstojný prostor pro život. K tomu je potřeba zcela funkční infrastrukturu, na kterou se ovšem nějak pozapomnělo. A tak se úřady práce, na jejichž bedra padlo administrování pomoci, dostaly pod masivní tlak – vedle běžné, náročné agendy, tu mají stovky tisíc dalších potřebných.

Podle úředníků a úřednic je takový stav neudržitelný a trvale varují před možným kolapsem sociálních služeb v Česku. Namísto ocenění a adekvátní podpory však přichází z řad některých zástupců vlády jen moralizování, nebo bagatelizace náročnosti jejich práce. Ukazuje se, že zástupci pětikoalice mají o pracovních i mzdových podmínkách vlastních úředníků úplně zkreslené představy.

Čtěte také

Úřady práce mají náročnou agendu i v mírových časech. Lidé za přepážkami pracují v emočně vypjatém prostředí, kdy za nimi pravidelně chodí lidé zoufalí, na dně, někdy agresivní nebo pod vlivem pochopitelných a velmi silných emocí. Důsledkem velkých reforem v období vlády Petra Nčase (ODS) došlo k přenesení řady úkonů právě na úřady práce a ty dnes mají pod sebou vyplácení dávek v hmotné nouzi, administrování dávek státní sociální podpory a realizaci politiky zaměstnanosti.

Zátěž tyto úřady zažily i v covidové době, s uprchlickou vlnou jim ale vedle zvyšujícího se počtu českých klientů a klientek přibylo ještě další, těžko představitelné množství práce. Tato práce, která patří mezi ty nejvíce frustrující ve státní správě, je přitom ohodnocena nástupní mzdou 19 až 20 tisíc korun hrubého. To vede k demotivaci a častému vyhoření zaměstnanců.

Na pokraji masivní krize

Vláda Petra Fialy přitom hned na začátku svého funkčního období zmrazila úřednické platy, a ty dnes jsou důsledkem inflace de facto snížené. Už během volebního období se řada výrazných politiků dnešní pětikoalice vyjadřovala o státních úřednících s despektem, jakoby státní správa v Česku a lidé, kteří v ní pracující, byla zbytečná zátěž pro rozpočet.

Čtěte také

V této rétorice pak někteří politici a političky pokračovali i po volbách, když například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dále mluvila o nutnosti snižování počtů státních úředníků a úřednic.

Když zaměstnanci těchto úřadů začali mluvit o stávkové pohotovosti, reakcí bylo, že jsou nesolidární s vládou a uprchlíky. Naposledy takový výrok pronesla Olga Richterová z Pirátů, když řekla, že „chápe zatížení úřadů práce, ale stávková pohotovost jí nepřijde fér“. Takový postoj od jedné ze zástupkyň vládnoucích stran jen hloubí příkopy ve společnosti a staví samotné zaměstnance úřadů práce do pozice viníků a vyžaduje po nich takřka bezpodmínečnou loajalitu bez jakékoliv podpory a adekvátního ohodnocení.

Apolena Rychlíková

Česká republika je nyní přitom na pokraji masivní krize: Stále zuří energetická krize, máme velkou inflaci, zdražování prakticky všeho, především potravin i dalších, základních služeb. Dopadají na nás i důsledky léta neřešené krize bydlení, která nabobtnala do obřích rozměrů a samozřejmě uprchlická krize, která zkouší hranice naší solidarity.

To, že samotní zástupci a zástupkyně vlády nejsou schopni si uvědomit, že bez funkční infrastruktury státu, kvalitních úřadů a sociálních služeb se v této krizi neobejdeme, je projevem povýšeneckého pohrdání. A takový přístup si zoufalí, podhodnocení a frustrovaní zaměstnanci a zaměstnankyně úřadů práce rozhodně nezaslouží.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio