Apolena Rychlíková: Mikuláš Minář nabízí místo strany liberální start-up. Uspěje ANO pro „lepší lidi“?
Mikuláš Minář, bývalá hlavní tvář občanského sdružení Milion chvilek pro demokracii, představil dlouho slibovanou politickou stranu.
V emotivně laděném videu líčí hlavně své osobní motivace, proč se nakonec rozhodl opustit vody aktivismu a zamířit do politiky.
Čtěte také
Teprve 27letý muž, který čím dál tím víc působí jako podivná kopie Václava Havla, zmiňuje především „dvakrát naplněnou Letnou“, což je v jeho podání už takový evergreen, bez kterého se žádný politický výstup neobejde.
„Měl jsem jiné plány, ale...,“ vysvětluje Minář vznik strany s názvem LIDI PRO (být proti něčemu je totiž špatně). Nepřímo tak odhaluje, že samotné politice vlastně nerozumí a vnímá ji – podobně jako mnozí další – jen jako takový produkt. Ten je za pomoci úspěšných a schopných lidí potřeba opravit, aby znovu pracoval tak jako dřív. Že jsme něco podobného slyšeli už stokrát? Ano, a to není to nejhorší.
Svět neúspěšných
Názor, že české politice chybí šikovní a inspirativní lidé, je možné slyšet poměrně často. Nástup Andreje Babiše na politickou scénu znamenal pro mnoho lidí probuzení z nekomplikovaného polistopadového snu, a to ačkoliv předchozí politické garnitury jedna za druhou selhávaly.
Babiš byl ale jiný: s energií a étosem manažera vtrhnul do politiky, ze které si v kampani i rétorice vyzobával, co se mu zrovna hodilo.
Čtěte také
V depolitizaci navazoval na Václava Havla a jeho apolitickou politiku, odborníky sunul do popředí proto, že dokonale dotvářeli jeho příběh o selhání tradičních stran. Z ANO si vyrobil jen poslušný korporát, a v pozici premiéra nakonec ztotožnil stát se sebou samotným.
Nic z toho nevzniklo jen tak: Babišovo politické působení hluboce souvisí se vším, co bylo před ním. Je důsledkem doby, ve které jsme žili a stále ještě žijeme.
Oligarcha, který si privatizoval zemi, se pro svou pofidérní minulost i podezření z řady afér, stal brzy terčem odporu u lidí, pro které ztělesňoval ústup od cesty kupředu, na Západ, do lepšího světa. Jenže ani odpor k Babišovi se nikdy nevedl po jedné jediné linii. Měl vždy řadu motivací – od kulturních, přes společenské nebo ekonomické či dokonce ekologické.
Špatně potlačované mesiášství
Nebyl to Mikuláš Minář, kdo přilákal statisíce lidí na pražskou Letnou. Lidi nepřišli na něj, a dost možná nepřišli ani kvůli Milionu chvilek. Přišli, aby byli proti Babišovi, aby vyjádřili své frustrace a touhu po (ze svého pohledu) něčem lepším, než představuje Babiš a jeho politika.
Čtěte také
Když se dnes Minář úspěchy na Letné ohání, je to spíš důkaz jeho špatně potlačovaného mesiášství – a to při všem respektu k veškeré jeho práci v občanském sektoru. Pořádat demonstrace ještě neznamená rozumět politice, a umět politicky jednat.
Koneckonců: právě to byla vždycky ta největší slabina „chvilkařů“, kteří zásadních politických změn nakonec nedosáhli. Jejich ultimáta směrem k vládě působila od začátku dost bezzubě. Když Minář vznik svého hnutí oznamoval, hodně se oháněl touhou dostat k volbám voliče ANO, ale i ty, na které se tak nějak zapomnělo. Ty, kteří v dnešním systému trpí, jsou stíhaní exekucemi, mají nízké mzdy za tvrdou dřinu.
Těžko říct, kde se stala chyba, ale hned první mediální moment, se kterým Lidé Pro vstoupili na scénu, ukázal, že Mikuláš Minář vůbec nechápe, co jiní, než liberální voliči řeší za každodenní problémy. A to ačkoliv některé z nich zmiňuje.
Na rovině ztotožnění předvádí jen odvar tolik známých liberálních pravicových stran, které nás provázejí už od dob Unie Svobody, a kterých je na politické scéně naprostý přebytek.
Mikuláš Minář chtěl prý stranu, kterou by mohli lidé s klidem volit. Chtěl stranu, která se opírá o nové tváře. Chtěl to dělat pořádně, anebo vůbec.
Nic z toho se zatím nedaří. Hned od začátku nabízí místo Babišovy firmy pravdoláskařský start-up podporovaný lidmi, které všichni známe. Možná, že si to měl rozmyslet dřív. Ukočírovat své ego i ego bývalých stratégů ODS a TOP 09, a jednoduše zůstat u toho „vůbec“. Babiše pro lepší lidi totiž česká politika rozhodně nepotřebuje.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
