Ani 27 let vězení Nelsona Mandelu nezlomilo

19. červenec 2018
Nelson Mandela (2000)

„Odvaha neznamená, že nemáte strach. Ale že nad ním dokážete zvítězit,“ řekl po svých 90. narozeninách Nelson Mandela.

Muž, který se stal symbolem boje proti apartheidu v Jižní Africe a nositel Nobelovy ceny za mír.

Nelson Mandela

Když v prosinci 2013 Mandela zemřel, řečníci na pohřbu se předháněli v superlativech: podle amerického prezidenta Baracka Obamy byl Mandela gigantem dějin, generální tajemník OSN Pan Ki-mun mluvil o Mandelovi jako o jednom z největších pilířů doby. Ta tam byla slova z minulosti, ve kterých byl Mandela označován za teroristu a komunistu.

Mandelu formovaly okolnosti, za kterých vyrůstal. A ty nebyly v první polovině 20. století v Jihoafrické republice pro obyvatelstvo s tmavou barvou pleti příznivé. V zemi fungoval promyšlený systém oddělení menšinového (bílého) obyvatelstva od domorodé většiny.

Patrně nejznámější osobností ANC je aktuálně se uzdravující Nelson Mandela

Nelson Mandela se narodil 18. července 1918 ve vesnici Qunu jako nejstarší syn náčelníka kmene Tembu. V roce 1942 dokončil studium práv na Witwatersrandské univerzitě a v roce 1952 si v Johannesburgu otevřel první černošskou advokátní kancelář v Jihoafrické republice. To už byl řadu let členem Afrického národního kongresu (ANC), který bojoval za rovná práva původních obyvatel.

Společně s Frederikem de Klerkem

Na jaře 1960 byl vyhlášen výjimečný stav a zakázána činnost ANC. Mandela vybídl premiéra Hendrika Verwoerda k vytvoření vlády národní dohody, která by vypracovala demokratickou ústavu, nedostal však odpověď. O rok později se Mandela stal jedním z šéfů ANC a stál u zrodu jeho vojenské složky Kopí národa.

Nelson Mandela dokázal, že se z JAR nestalo Zimbabwe, soudí Robert Mikoláš

Hostem Radiožurnálu byl Robert Mikoláš

Svět se v Johannesburgu loučí s Nelsonem Mandelou. Zesnulému jihoafrickému bojovníkovi za práva černochů dnes vzdávají poctu na fotbalovém stadionu v Sowetu státníci z celého světa i desítky tisíc diváků v hledišti.

Jeho členové neváhali sáhnout k razantním prostředkům. Cíl byl jediný – ochromit apartheid řadou sabotáží a vynutit si politické ústupky. Sám Mandela podstoupil vojenský výcvik v Alžírsku. Levicový ANC byl provázán s lidmi z ilegální Jihoafrické komunistické strany a dlouhá léta byl podporován Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi.

Mandelovi v té době nebyly cizí myšlenky levicové revoluce, jakkoli si pod pojmem komunismus představoval něco jiného, než realitu středoevropských zemí, řízených Moskvou. Bojovníci z Kopí národa prošli v první polovině 60. let dokonce speciálním výcvikem v Československu.

V říjnu 1962 byl Mandela s dalšími vůdci ANC odsouzen k pěti letům vězení, v dalším procesu v červnu 1964 za velezradu a ohrožení bezpečnosti státu na doživotí. Jeho věznění vzbudilo protesty v celém světě, jihoafrický režim se v 80. letech dostal do mezinárodní izolace.

Nelson Mandela je symbolem boje za lidskou důstojnost

Václav Malý

Hostem pořadu byl biskup pražský Mons. Václav Malý a nás zajímalo, s čím si spojuje osobnost Nelsona Mandely. Hovořili jsme také o situaci na Ukrajině a nemohli pominout ani čas adventu.

Po nástupu Frederika de Klerka do funkce prezidenta v roce 1989 byl Mandela v únoru 1990 ve svých 72 letech propuštěn na svobodu. V červenci 1991 stanul v čele ANC, přeměnil ho v politickou stranu a veřejně se zřekl ozbrojeného boje. Společně s de Klerkem za to v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za mír.

Po prvních svobodných vícerasových volbách v dubnu 1994 se Mandela stal prezidentem. Mnoho sil věnoval snahám o sjednocení a odpuštění, ale i o zlepšení životních podmínek obyvatel. Stál u zrodu demokratické ústavy, zasadil se o nastartování hospodářské reformy. Problémy Jihoafrické republiky ale během pěti let jeho mandátu vyřešit nešlo.

O tom všem a zejména o životě Nelsona Mandely hovoří v pořadu Portréty historik Jan Adamec.

Spustit audio
autor: David Hertl