Angela Merkelová, první politička Evropy
Rozlučkové setkání končícího amerického prezidenta George W. Bushe s německou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou patřilo do série jejího jednání s nejvyššími představiteli Francie Nicolasem Sarkozym a Ruska Dmitrijem Medvěděvem.
Merkelová ve všech těchto jednáních, která se konala na třech rozličných místech v braniborském zámku Meseberg, v bavorském Straubingu a v Berlíně se předvedla jako zkušená profesionální politička, která zvládla svou úlohu první kancléřky v dějinách Německa na výbornou. Kdo by čekal, že se stane více než rovnoprávným partnerem žena, která žila v komunisty ovládané zemi?
Její rodina se v padesátých letech přestěhovala ze západního Německa do NDR, kde její otec byl luteránským pastorem. Po moskevských studiích se stala vědeckou pracovnicí v oboru kvantové chemie v Akademii věd NDR. Disidentského hnutí se přímo nezúčastnila, ale byla sympatizantkou. Zlomem v jejím životě se stal pád berlínské zdi, stala se mluvčí první demokraticky zvolené vlády NDR a po sjednocení země začal její raketový politický vzestup, který vyvrcholil zvolením spolkovou kancléřkou. Životní zkušenosti této dnes 54leté ženy, kombinované mocenským postavením Německa v současné světové politice a ekonomice, z ní učinily vyhledávaného partnera, jak potvrdily také poslední vrcholové návštěvy. Jak zdůrazňují německé sdělovací prostředky, ve všech případech spolková kancléřka se svými vysokými hosty zacházela profesionálně.
Pokud jde o amerického prezidenta, bylo sice setkání na zámečku Mesebergu přátelské, ale nikoliv příležitostí, aby obdržel nějaký dáreček na rozloučenou. Především se znovu ukázalo, že ve sporu o tom, jak řešit problém s iránským jaderným programem, se nic nezměnilo. Jak poznamenává dnešní německý tisk, lze pouze doufat, že Bush snad nedá pokyn americkému a izraelskému letectvu, aby provedlo preventivní úder proti iránským jaderným zařízením. Pokud se dá tento problém vůbec vyřešit, pak jedině s novou americkou administrativou, která bude ochotna vyjednávat. Bush i Merkelová vyjádřili optimismus nad červencovým zasedáním G8, které by mělo jednat o liberalizaci světového hospodářství a drastickém růstu cen potravin a energií. Merkelová navíc vyjádřila naději na dohodu při ochraně životního prostředí, kterou považuje za svou prioritu.
Tomuto problému předcházelo jednání se Sarkozym v rámci německo-francouzské rady ministrů ve Straubingu. Bylo zde dosaženo dohody o společném postupu při jednáních v rámci Evropské unie o stanovení přísnějších norem výfukových plynů u nových vozidel. Považuje se to za průlomovou dohodu především díky obratnosti Merkelové, protože Francouzové se vůči této normě dlouho zdráhali a k společné dohodě, jak poznamenává tisk, došlo "v poslední minutě". Zřejmě jako vstřícný krok Německa došlo k dohodě o tzv. středomořské unii. Pozitivní výsledek jednání byl důležitý především proto, že se tak podařilo necelý měsíc před francouzským předsednictvím dohodnout se na společných postojích.
První evropská cesta nového ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, která směřovala do Berlína, jen potvrdila, jaký význam připisuje Německu. Původně sliboval, že povede k tradičnímu spojenci do Paříže, ale nakonec to byla spolková kancléřka Merkelová. Tato strategie se mu vyplatila, neboť, jak poznamenávají političtí pozorovatelé, Berlín nové hlavě ruského státu vyšel daleko vstříc. Žádná jiná země, jak poznamenal list "Stuttgarter Zeitung", se jako Německo nezasadilo o vyjednání nové partnerské smlouvy mezi Ruskem a Evropskou unií. Oba státníci znovu potvrdili zájem na rozšiřující se politické a ekonomické spolupráci, především v oblasti energetiky, zejména vybudování baltického ropovodu.
Návštěva tří prezidentů u Angely Merkelové nebyla náhodná a ukázala, jak důležitou úlohu hraje Německo v současné době nejen v atlantickém spojenectví, ale i jako svorník s Ruskem. Spolková kancléřka projevila maximální diplomatickou schopnost řešit současné světové problémy a zklidňovat mezinárodní ovzduší.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.