Analytik o investiční dohodě: Čína nabídla EU ústupky, které by i tak udělala, lidská práva nezlepší
Evropská unie a Čína se na konci roku dohodly na nové investiční smlouvě, o které složitě vyjednávaly více než sedm let. Obsah i načasování se ale staly terčem kritiky, přestože přesný obsah zatím není znám. Pro evropské firmy smlouva ruší spornou podmínku zakládat společné podniky s čínskými, aby mohly na tamním trhu působit, nebo povinnost předávat Číňanům své technologické know-how. Více se pro Evropu otevírá čínský automobilový a digitální sektor nebo finanční služby.
Čtěte také
„Vztahy Evropské unie s Čínou mají mnoho podob. Jsou oblasti, kde jsme systémoví soupeři, v jiných jsme konkurenti a v dalších jsme spolupracující partneři. Hlavním smyslem investiční dohody je řešit ekonomickou nerovnováhu v našich vztazích. Unijní trh je mnohem otevřenější pro čínské firmy a investice než je čínský trh pro evropské firmy. Tato dohoda pomáhá narovnat tuto nevyváženost,“ vysvětloval místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis důvody uzavření investiční smlouvy s Čínou.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok však jásání nad úspěchem evropských vyjednavačů mírní:
„Mnohé z těch ústupků podle toho, co jsem viděl, mi připadají jako věci, které Čína už dělá nebo plánuje dělat. Nejde o tak velké ústupky, jak to Evropská unie prezentuje.“
Lidská práva?
Slovenský odborník na Čínu kriticky hodnotí také závazky Pekingu týkající se dodržování lidských a pracovních práv. V souvislosti s investiční dohodou se nejčastěji zmiňuje zneužívání utiskované ujgurské menšiny k nuceným pracím. Podle Evropské komise se Peking ve smlouvě zavazuje „vyvíjet soustavné úsilí o ratifikaci“ mezinárodních dokumentů o zákazu nucené práce.
Čtěte také
„Tam jsou ty závazky skutečně velmi nejasné a vágní. Tam se nedá úplně předpokládat, že by Čína v této otázce chtěla nějakým způsobem přistoupit ke zlepšení,“ tvrdí Šebok.
Ekonom a viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar naopak oceňuje, že ve smlouvě tyto závazky jsou, a věří, že Evropská unie bude jejich dodržování vymáhat. Výsledek jednání je podle něj pro Unii lepší, než se čekalo, a profitovat z toho budou i české firmy.
„Čína sice není náš největší obchodní partner, ale před reexporty, to znamená export z České republiky před druhé země jako Německo, je poměrně výrazný. Pokud tahle dohoda povede k tomu, že se oživí celková evropsko-unijní a čínská relace, tak my na tom budeme výrazně vydělávat. Ať už se to týká našich subdodávek v automobilovém průmyslu, strojírenství nebo elektrotechniky,“ přiblížil Špicar.
Špicar: Mělo se počkat na USA
Za chybu naopak Špicar považuje, že Evropská unie nepočkala na nástup americké vlády zvoleného prezidenta Joa Bidena a nespojila se v tlaku na Peking s ní:
„Já jsem člověk, který považuje to evropsko-americké spojenectví, tu transatlantickou linku za nesmírně důležitou. V tuhle chvíli, ale i do budoucna. I mě samotného mrzí, že se nepočkalo na novou administrativu.“
Podrobnou analýzu investiční dohody mezi Evropskou unií a Čínou včetně jejího hodnocení českými poslanci ze všech frakcí Evropského parlamentu, který ji musí schválit, přináší pořad Evropa Plus.
Související
-
Čína masivně investuje do výzkumu. Brzy možná budeme měnit pivo za technologie, varuje ekonom
Evropa není na Číně závislá, pokud jde o export, který průměrně tvoří jen asi 2,5 procenta, důležitější je čínský dovoz základních vstupů v dodavatelských řetězcích.
-
Rusko a Čínu do tendru raději nezvat, radí experti. Nad dokumentem s reportérkou Radiožurnálu
Vládní dokument varuje před bezpečnostními riziky tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Kde přesně vidí možnou hrozbu? Odpovídá zpravodajka Zdenka Trachtová.
-
Čína si do jisté míry Afriku kupuje, Evropa nemůže všechno podmiňovat migrací, varuje expert
„Čína svoji pomoc africkým zemím prakticky ničím nepodmiňuje. Kromě toho, že nesmíte uznávat Tchaj-wan,“ vysvětluje afrikanista Vojtěch Šmolík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.