Analytik o investiční dohodě: Čína nabídla EU ústupky, které by i tak udělala, lidská práva nezlepší

17. leden 2021
Evropa Plus

Evropská unie a Čína se na konci roku dohodly na nové investiční smlouvě, o které složitě vyjednávaly více než sedm let. Obsah i načasování se ale staly terčem kritiky, přestože přesný obsah zatím není znám. Pro evropské firmy smlouva ruší spornou podmínku zakládat společné podniky s čínskými, aby mohly na tamním trhu působit, nebo povinnost předávat Číňanům své technologické know-how. Více se pro Evropu otevírá čínský automobilový a digitální sektor nebo finanční služby.

Čtěte také

„Vztahy Evropské unie s Čínou mají mnoho podob. Jsou oblasti, kde jsme systémoví soupeři, v jiných jsme konkurenti a v dalších jsme spolupracující partneři. Hlavním smyslem investiční dohody je řešit ekonomickou nerovnováhu v našich vztazích. Unijní trh je mnohem otevřenější pro čínské firmy a investice než je čínský trh pro evropské firmy. Tato dohoda pomáhá narovnat tuto nevyváženost,“ vysvětloval místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis důvody uzavření investiční smlouvy s Čínou.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok však jásání nad úspěchem evropských vyjednavačů mírní:

„Mnohé z těch ústupků podle toho, co jsem viděl, mi připadají jako věci, které Čína už dělá nebo plánuje dělat. Nejde o tak velké ústupky, jak to Evropská unie prezentuje.“

Lidská práva? 

Slovenský odborník na Čínu kriticky hodnotí také závazky Pekingu týkající se dodržování lidských a pracovních práv. V souvislosti s investiční dohodou se nejčastěji zmiňuje zneužívání utiskované ujgurské menšiny k nuceným pracím. Podle Evropské komise se Peking ve smlouvě zavazuje „vyvíjet soustavné úsilí o ratifikaci“ mezinárodních dokumentů o zákazu nucené práce.

Čtěte také

„Tam jsou ty závazky skutečně velmi nejasné a vágní. Tam se nedá úplně předpokládat, že by Čína v této otázce chtěla nějakým způsobem přistoupit ke zlepšení,“ tvrdí Šebok.

Ekonom a viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar naopak oceňuje, že ve smlouvě tyto závazky jsou, a věří, že Evropská unie bude jejich dodržování vymáhat. Výsledek jednání je podle něj pro Unii lepší, než se čekalo, a profitovat z toho budou i české firmy.

„Čína sice není náš největší obchodní partner, ale před reexporty, to znamená export z České republiky před druhé země jako Německo, je poměrně výrazný. Pokud tahle dohoda povede k tomu, že se oživí celková evropsko-unijní a čínská relace, tak my na tom budeme výrazně vydělávat. Ať už se to týká našich subdodávek v automobilovém průmyslu, strojírenství nebo elektrotechniky,“ přiblížil Špicar.

Špicar: Mělo se počkat na USA

Za chybu naopak Špicar považuje, že Evropská unie nepočkala na nástup americké vlády zvoleného prezidenta Joa Bidena a nespojila se v tlaku na Peking s ní:

„Já jsem člověk, který považuje to evropsko-americké spojenectví, tu transatlantickou linku za nesmírně důležitou. V tuhle chvíli, ale i do budoucna. I mě samotného mrzí, že se nepočkalo na novou administrativu.“

Podrobnou analýzu investiční dohody mezi Evropskou unií a Čínou včetně jejího hodnocení českými poslanci ze všech frakcí Evropského parlamentu, který ji musí schválit, přináší pořad Evropa Plus.

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.