Alois Schumpeter byl světově uznávaný ekonom, přitom doma se jeho jméno nesmělo ani vyslovit, přiznává ekonomka Horská
Po roce 1989 jsme postupně začali objevovat osobnosti, které byly záměrně vymazány z veřejného prostoru. A řada z nich zůstává neznámá dodnes, přitom jde o lidi, které zná svět, ale Češi nikoli. Jednou z takových osobností je ekonom Josef Alois Schumpeter. Jeho jméno se v socialistickém Československu nesmělo ani vyslovit.
Ekonom, právník, finančník, vědec a především člověk, který dokázal propojovat řadu vědních oborů, takže pak o roli člověka a ekonomiky dokázal přemýšlet v souvislostech. Autor knihy Světoví a čeští ekonomové Milan Sojka o Schumpeterovi napsal: „Náleží mezi nejoriginálnější postavy sociálně-ekonomického myšlení 20. století.“
Schumpeter se podle vlastních slov se chtěl stát: „Největším národohospodářem na světě, největším jezdcem na koni v Rakousku, největším milovníkem ve Vídni, dokonalým uměleckým znalcem a úspěšným politikem.“ I z tohoto výroku, přesto byl zřejmě míněn s nadsázkou, je zřejmá jeho ctižádost, a také široké rozkročení ambicí.
Rodák z Třešti
Josef Schumpeter, celým jménem Josef Alois Julius, jak zaznamenal ve farním zápise farář František Komárek, se narodil se v městečku Třešť na pomezí Čech a Moravy, v únoru 1883.
Čtěte také
Rodina jeho otce žila v Třešti po několik staletí.
„Šlo o typicky měšťanskou podnikatelskou rodinu v oboru textilním. Dodnes je v Třešti několik míst, které si rodinu připomínají. V jeho rodném domě je muzeum se Schumpeterovou expozicí, na kraji města rodinou postavená Křížová cesta a na hřbitově rodinná kaple,“ říká host pořadu ekonomka Helena Horská. Schumpeterova matka Johana pocházela z jihlavské lékařské rodiny.
Rodině se později narodil další syn a Josefův bratr, který ale brzy zemřel. A pohromy se na rodinu valily dál: Josefovi byly čtyři roky, když mu zemřel otec, takže se pak s matkou stěhovali do nedaleké Jihlavy, za prarodiči. Ale i oni brzy na to zemřeli. Matka Johana se nakonec rozhodla rodný kraj zcela opustit, takže se jejich novým bydlištěm stal Graz ve Štýrsku.
Tady začal malý Josef chodit do školy. Brzy se oba stěhovali do Vídně, protože se matka opět vdávala. Tak se mu otevírá možnost studia na prestižním Tereziánském gymnáziu, kde se vedle klasických humanitních oborů a dalších jazyků, učil třeba šermu či jízdě na koni.
Rakouský ministr financí
Jeho další pomaturitní studium práv a politologie pokračovalo na vídeňské univerzitě. Tehdy se ale rozhodl, že jeho oborem bude ekonomie. Schumpeter tak pak působil v řadě evropských zemích, ale i Japonsku či Spojených státech. Souběžně psal a vydával odborné knihy, získával akademické tituly a známost a prestiž.
Čtěte také
Ve svých 28 letech (v roce 1911) se stal nejmladším řádným profesorem v tehdejší Rakousko-uherské monarchii.
Po vzniku Rakouské republiky se stal na krátkou dobu i prvním ministrem financí. Nakonec zakotvil na univerzitě v Harvardu, kde mu bylo v roce 1933 uděleno americké státní občanství, v lednu 1950 zemřel, a to mu bylo teprve 66 let.
Výčet jeho odborných prací je rozsáhlý, dodnes jsou nejen součástí dějin ekonomického myšlení, ale řada poznatků v nich obsažených je stále aktuální. Ekonomka Helena Horská říká: „Byl jedním z myslitelů a možná i otců zastupitelské demokracie. (…) Z ekonomických teorií například jeho téma inovací je tím, ze kterého můžeme dnes použít takřka všechno. A na to, že jeho teorie vznikla v období 2. světové války, je neuvěřitelně aktuální.“
Buržoazní ekonom?
Proč se ale na něj u nás zapomnělo? Odpovědí může být text ze souboru statí autorů SSSR a NDR pod názvem Buržoazní a maloburžoazní ekonomické koncepce socialismu.
Čtěte také
O Schumpeterovi se tam píše:
„Je to složitá a rozporuplná postava v buržoazní ekonomické a sociologické vědě. Rozpory prostupují celou soustavu Schumpeterových názorů, jeho koncepci kapitalismu i socialismu, jeho vztah k marxismu i postoj k Sovětskému svazu.“
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli z českých zemí pocházel světově proslulý ekonom, Horská odpovídá: „Schumpeter je opravdu světově známým ekonomem, který pocházel z Třeště na jihozápadní Moravě. Pokud srovnáme například s tuzemskými ekonomy Rašínem, Englišem, tak takového významu oni opravdu nedosáhli. Protože působili pouze v českých zemích, ale kdo se chce stát světovým ekonomem, musí cestovat po světě.“
Premiéru pořadu Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Politické vraždy, které změnily svět: Atentát na ministra financí Aloise Rašína
V lednu 1923 byl spáchán atentát na ministra financí Aloise Rašína. Příčiny, následky a méně známé souvislosti připomíná pořad z cyklu Politické vraždy, které změnily svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
