Snil o moderní republice se silnou měnou. Alois Rašín měl odvahu udělat k ní první krok

Čtěte takéAlois Rašín, otec české měny

„Rašín byl rázný, člověk pro krizi a s odvahou ke kategorickým řešením. Jeho měnová reforma byla povedeným kouskem, který československé ekonomice, ale i politice a společnosti velmi pomohl,“ myslí si historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin FF UK.

Podle Daniela Váni z Vysoké školy ekonomické v Praze měl Alois Rašín v první československé vládě Karla Kramáře původně zastávat funkci ministra vnitra. „Vzděláním i profesí byl právník a to, že se stal ministrem financí, byla vlastně záležitost politická,“ dodává.

Státovky

Začátkem března 1919 československá armáda obsadila hranice a týden probíhalo kolkování rakouských inflačních peněz na území republiky. Tak vznikla první československá platidla – takzvané státovky, protože je vydal stát. Sloužit měly provizorně, ale Národní banka československá je začala postupně nahrazovat novými bankovkami až od roku 1926.

Muži října

Zapojili se do protihabsburského odboje. Stáli u zrodu československé republiky. Sami se nazvali Muži října. Jejich jména až na výjimky zapadla.

„Rašín odluky využil k tomu, aby korunu posílil, a postupně stahoval hotovost z oběhu. Po dvou letech kolovalo mezi lidmi jen padesát procent původního oběživa a československá koruna výrazně posílila,“ popisuje Daniel Váňa. „V důsledku toho sice klesly ceny, ale například československý zahraniční obchod se neuvěřitelně zkomplikoval. A protože ekonomika byla nastavená na export, došlo k jejímu podvázání.“

Krize

Logo|foto:Český rozhlas

Kvůli silné koruně se československým výrobkům na zahraničních trzích nedařilo. Byly moc drahé, a tedy neprodejné. „Rašín se netajil svým vášnivým přístupem k této devalvaci a trval na tom, že koruna se stane silnou a stabilní měnou, která bude reprezentovat rovněž silnou a moderní nově vzniklou republiku,“ vysvětluje vysokoškolský pedagog.

Rašínova deflační politika měla podle něj pro ekonomiku zhoubné bezprostřední následky – nezaměstnanost během dvou let trojnásobně stoupla a to nahrávalo sociálním nepokojům. „Rašín byl v tomto ohledu člověkem 19. století,“ dodává.

Atentát

Ze své vize radikálního zhodnocení koruny pod tlakem politických přátel nakonec ustoupil, ale už to nestačil zrealizovat. 5. ledna 1923 byl na něj spáchán atentát. „Ani ne dvacetiletý anarchokomunista Josef Šoupal se rozhodl, že pomůže lidstvu tím, když odpraví některé představitele velkokapitálu nebo buržoazie. A Rašína si vybral na prvním místě,“ shrnuje Jana Čechurová. Po šesti týdnech utrpení pětapadesátiletý Alois Rašín zemřel.

Čtěte takéRok 1923: Atentát na Aloise Rašína

Na vytvoření nové československé měny se kromě Aloise Rašína podíleli i další bankovní odborníci. Jakub Kunert, archivář ČNB, připomíná zejména vrchního ředitele Živnostenské banky Jaroslava Preisse, který byl Rašínovým hlavním poradcem ve věci deviz. A vedle něho také ředitele Městské spořitelny pražské Viléma Pospíšila, který zodpovídal za domácí správu měny a stál i za myšlenkou celého principu kolkování. Ten se po roce 1926 stal také prvním guvernérem Národní banky československé.