Alimenty po česku

20. březen 2010

Možná ani nestojí za to psát o tom, protože to byla zpráva jednoho dne. Objevila se, zazářila jako kometa na prvních stránkách novin a od té doby po ní ani pes neštěkl. Mluvím o výživném na děti, které by měl platit ten rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče. Týká se většiny z 49% manželství, které se podle českých statistik rozvádějí.

0:00
/
0:00

Ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že rozpětí alimentů, mají kvůli soudcům tak velký rozptyl, že se s tím něco musí udělat. Tým ministryně Daniely Kovářové rozhodl, že by děti a tedy i alimenty na ně měly být rozděleny do pěti kategorií a v jejich rámci by rodič na jedno dítě platil určité procento ze svého platu.

Nejméně devět, nejvíce dvacet čtyři. Nesvéprávným soudcům by podle ministerského návrhu zůstala pravomoc rozhodovat o výši alimentů uvnitř jistých hranic, jež rovněž určili úředníci. Například v poslední kategorii nad osmnáct let dítěte by soudce směl rozhodovat mezi dvaceti a čtyřiadvaceti procenty čistého příjmu platícího rodiče.

Vzhledem k tomu, že žijeme v České republice, ihned po zveřejnění návrhu paní ministryně Kovářové se vzedmula vlna údivu nejen mezi soudci a právníky vůbec, ale ozvala se i laická veřejnost.

Běda tomu rodiči, který by platil na více dětí. Například člověk s vyživovací povinností na pět dětí by musel zaplatit téměř jeden a čtvrt svého čistého příjmu. To aby šel krást. I kdyby se mu totiž příjem zvyšoval sebevíc, nikdy by mu nezbylo ani na kůrku chleba.

Na to se dá s úšklebkem namítnout, že dnes už nikdo nemívá pět dětí a ten, kdo je má, tomu to patří. Totiž aby platil víc než mourovatý. Některá média udělala průzkum mezi matkami, které jsou nejčastějšími příjemci alimentů, a zjistila, že proti tomu nic nenamítají, ba co víc, že se jim ministerské uvažování líbí. Je to ovšem zrádná věc.

Známo je totiž, že čím více člověka omezujeme, tím méně z něj dostaneme. Platí to o daních, o výživném a také o mnoha jiných věcech, do nichž by stát chtěl zasahovat. Zdá se tak, že úředníci pod záštitou své ministryně chtějí nejen rozhodovat o pravomoci soudců, ale také rozeštvávat rodiče. Posuďte sami.

Rozvedený dělník v továrně který bere dvacet tisíc čistého, platí dnes na dvě děti, 14 a 16, pět tisíc. Šest ho stojí bydlení, takže mu na živobytí nezbývá nic moc, pouhých devět tisíc. Přesto dokáže ušetřit na občasný dárek pro děti, aby je vzal na výlet, aby je přivítal u sebe doma, prostě aby jim dal najevo svou otcovskou lásku.

S bývalou manželkou se vždycky nějak dohodnou. Podle ministerských úředníků by však měl na děti platit o tři tisíce víc a tak by mu na živobytí zbývalo pouhých šest tisíc. To aby matka dávala dětem oběd do kastrůlku, když by je posílala k otci na návštěvu.

Jiný příklad z opačného konce. Muž vydělávající 68 tisíc čistého by měl na dvě děti, jeden rok a jedenáct, platit patnáct a půl tisíce. Není to trochu málo, když mu zůstává na vlastní útratu padesát tisíc?

Třetí příklad snad ani neuvedu, protože se týká výhradně plátců – mužů. Jde o důchodce, kteří v určitém věku přilnuli k mladé duši, pořídili si dítě, vztah se nepovedl a nyní aby platili alimenty třeba z devíti tisíc.

Jsou lidé, kteří mají své děti rádi a lidé, kteří k nim nemají vztah. Jedni jim dají i po rozvodu první poslední, druzí ani nevědí, zda ještě žijí a na svou alimentační rádi zapomínají. Úředníci však nápravu nezjednají. Nechme raději rozhodovat soudce, i když ani oni se nevyvarují chyb. Na rozdíl od neosobní tabulky však mají jistou životní zkušenost a rozvádějící se rodiče znají osobně.

Ostatně, může se stát, že veškerá namáhavá práce ministerských úředníků za naše peníze přijde vniveč. Paní ministryně už prohlásila, že nejde o závaznou tabulku, ale pouze o takzvaný pomocný soudcovský materiál. Do poloviny příštího roku, kdy by měl začít platit, se na něj možná úplně zapomene.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Karel Wichs
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.