Alice Garrigue Masaryková – život ve stínu velkého otce

9. leden 2014
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk při návštěvě všeobecné výstavy v Lounech  v červnu 1931, po jeho pravici dcera Alice

„Ve shonu a starostech však, zdají se mi dobří lidé a stříbrné mraky a Bůh daleko. Vida, takový silný, veliký klid v bouři si musíme vybojovati a pak Bůh, volná oblaka, dobří lidé – pořád mi budou blízcí.“

(Alice Masaryková v dopise bývalé spoluvězeňkyni 22. června 1917)

Narodila se 3. května 1879 ve Vídni jako první dítě Tomáše a Charlotty Masarykových a studovala na střední dívčí soukromé škole Minerva. Po krátkých studiích medicíny vystudovala na Karlově univerzitě historii, filozofii a sociologii. Promovala v roce 1903 jako čtvrtá doktorka u nás. Vzdělání si rozšířila několika studijními i praktickými pobyty v zahraničí. Poté vyučovala na různých středních školách a vyvíjela publicistickou a hlavně praktickou činnost v sociální a zdravotnické oblasti (místopředsedkyně Abstinenční ligy).

Zatímco její sestra Olga odjela na počátku první světové války s TGM do zahraničí (cesta byla maskována jako její léčení), pracuje Alice v různých ošetřovatelských funkcích a stará se o nemocnou matku a následně i o bratra Herberta, který se nakazil tyfem a v roce 1915 zemřel. V letech 1915 a 1916 je řadu měsíců vězněna ve vídeňské vyšetřovací vazbě v souvislosti s otcovým archivem. Její věznění má „působit“ na Masaryka a jeho zahraniční protirakouskou akci. Po amnestii se vrací domů, ale až do konce války je střežena a šikanována rakouskou policií.

Po válce je krátce poslankyní (1918 až 1919) a věnuje se intenzivně sociální a zdravotnické práci. Spoluzakládá Československý červený kříž a v letech 1919 až 1938 je jeho první předsedkyní. Nikdy se nevdala a v době, kdy byl její otec prezidentem (1918 až 1935) fakticky působila jako první dáma země – její matka byla totiž těžce nemocná a v roce 1923 zemřela.

Na konci roku 1938 se v dusné atmosféře druhé republiky vzdává funkce předsedkyně Československého červeného kříže a těsně po nacistické okupaci odjíždí ze země.

Přednáškové turné, které má obyvatele Spojených států (kam se po odjezdu ze země uchýlila) upozornit na tragický osud Československa, mělo minimální ohlas, před koncem roku 1939 se Alice Masaryková zhroutila a válku prožila v amerických sanatoriích. Do obnoveného Československa se vrátila se svým bratrem Janem (tehdy už ministrem zahraničních věcí) v roce 1945. Do zahraničí znovu odjíždí na konci roku 1948, a to za svou sestrou provdanou do Švýcarska. Zprvu snad uvažovala o možnosti návratu, ale nakonec zůstává v zahraničí natrvalo a odjíždí opět do Spojených států.

Alice Masaryková zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu. Je autorkou autobiografické knihy Dětství a mládí (Pittsburgh 1960) a dalších vzpomínkových textů; publikována byla její vězeňská korespondence s matkou i další dopisy.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý