Alexandr Mitrofanov: Syndrom bdělého čtenáře a odlišná realita

4. březen 2016

Tuto úvahu nastartovalo prohlížení webu tapolitika.cz. Je v našich podmínkách unikátní tím, že zveřejňuje překlady původních článků ruských autorů o situaci v jejich zemi.

Nejde přitom pouze o texty Putinových odpůrců. Byl tam i známý novinář Oleg Kašin, který vyznává ruský nacionalismus jako větší hodnotu než politický režim.

Čím více informací o oblasti, v níž se mnoho lidí v Česku nevyzná, protože neumí tak dobře jazyk a nemají čas sledovat situaci a relevantní zdroje, tím lépe.

Dnes snad není nutné někoho přesvědčovat, proč má pro českého občana chápání procesů, které probíhají v Ruské federaci, vskutku veliký smysl.

Čtěte také

Ten, komu to nedošlo ani po loňském pořadu státní televize Rossija 1, který vrátil do oběhu všechny stereotypy sovětské propagandy stvrzující invazi roku 1968 jako akt internacionální pomoci, měl nedávno další šanci.

Velvyslanectví Ruské federace v Bratislavě zveřejnilo na své stránce tvrzení spisovatele Svjatoslava Rybase, který se odvolával na slova jednoho z pilířů sovětské propagandy Valentina Falina, kterýžto pán tvrdil, že invazní vojska pozval do Československa Alexander Dubček, aby potlačila kontrarevoluci.

Okupace 1968 - Vinohradská třída

Pro člověka, který žije v Česku vlastními starostmi a Rusku se naposled věnoval někdy v 90. letech, to může vyznít překvapivě. Navíc jsou mezi námi i lidé, kteří ve skrytu duše pochybují, zdalipak to není nějaká bouda.

Cosi jako propaganda, kterou zdálky řídí Američani. Svádí to k tomu. Přitom jak Rybas, tak Falin, natož ruský velvyslanec v Bratislavě, nedávno ještě v Praze, jsou zcela reální lidé a se svými postoji se vůbec netají. Naopak je šíří.

Čtěte také

Zpět k webu tapolitika.cz. Zaznamenal jsem v některých reakcích na věci, které tam jsou, právě onen syndrom bdělého čtenáře.

Jinými slovy se lidé zdráhají uvěřit, že si mohou v češtině přečíst o dění v Rusku od ruských autorů, kteří v zemi žijí, věci, které se jim zdají přehnané, vytržené z kontextu a opět, cosi jako ta propaganda.

Mám letité zkušenosti se zpracováním informací z Ruska. A mám velké pochopení pro tento syndrom. Dost dlouho to trvá, než člověk pochopí, že nejde o překrucování reality. Pouze se jedná o realitu, která se vyvíjí a řídí podle zcela odlišných pravidel. Dovolte mi čerstvý příklad.

Sedmatřicetiletý Viktor Krasnov ze Stavropolského kraje může dostat rok natvrdo. Důvod? Dvě udání, po kterých ho nejdříve zkoumali v psychiatrické léčebně a pak obžalovali. Udání napsali dva partneři v internetové debatě na téma existence Boha.

Čtěte také

Krasnov je přesvědčený ateista, uvedl, že Bůh není. V síti byl pod nickem, nicméně ho tajné služby vypátraly a soudkyně poslala na pozorování do blázince, protože „psychicky zdravý člověk nemůže nevěřit v Boha“.

Po sérii výhrůžek a návštěvách tajných na pracovišti jeho matky, kde šéfy přesvědčovali, aby ji propustili, protože „její syn je nebezpečný extremista“, běží nyní soud.

Pokud někomu tento ověřený příběh nestačí, může číst s klidným svědomím Mateřídoušku.

Autor je komentátorem deníku Právo

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.