Alexandr Mitrofanov: Sobotkův motýl v krajině soupeře

Dopad kauzy sám o sobě přesahuje prostory soudních síní. Sociální demokracie je momentálně jedinou stranou, která má šanci zastavit vzestup Andreje Babiše s jeho odmítáním parlamentní „žvanírny“ a kultem státu jako firmy, kterou bude mít pod palcem.

Přesněji řečeno tuto šanci měla do chvíle, než zjistila, že bude chudší o tak obrovskou částku. Babiš má peněz stále dost a může opět zaplavit zemi billboardy s hesly, která nic neznamenají, ale hezky se čtou. ČSSD bude v situaci chudého příbuzného. Soudní verdikt změnil rozložení sil na politické scéně.

Dotčení se ale mohou pokusit odložit platnost rozhodnutí pomocí legitimních nástrojů. ČSSD až do včerejška šla touto cestou. Snažila se dovoláním k Nejvyššímu soudu proces, který je pro ni krajně nepříznivý, alespoň zpomalit. Jenže vyhlídky na výrok Nejvyššího soudu, který by jí dovolil zatím neplatit, jsou podle právníků mizivé až žádné.

Čtěte také

Proč ale mluvím o čtvrtku 21. dubna? Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odpovídal ten den na interpelaci poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové právě ke kauze Altner.

Toto řekl: „Sociální demokracie bude postupovat v souladu se zákony České republiky. Podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu. Požádali jsme o odklad výkonu rozhodnutí, respektive o odklad právní moci, to znamená soudní spor v této věci ještě neskončil a my využíváme práv, která v rámci zákonů České republiky máme k dispozici, prostě proto, že ten rozsudek nepokládáme za správný a nepokládáme ho za spravedlivý.“

Na republikovém sněmu hnutí Starostové a nezávislí (STAN) vystoupil i ministr financí Andrej Babiš|foto: ČTK,ČTK

Může premiér a šéf strany veřejně říkat, že pokládá verdikt soudu za nesprávný a nespravedlivý? Je to sice mimo obvyklé způsoby, přesto pomyslnou hranici destabilizace systému to nepřekračuje. Má připomínky k výkonu konkrétní soudkyně, ale odvolává se k vyšší instanci.

Pak ovšem přišla chvíle, kdy Adamová položila doplňující otázku a premiér na ni odpověděl takto: „Já chci věřit v to, že soudy jsou nezávislé.“ Sobotkův obvyklý styl je to, čemu se v angličtině říká understatement. Neříká věci přímo, spíš je ukrývá do náznaků. Od takového politika vyznívá zmíněná věta strašidelně, neboť evokuje dojem, že v nezávislost českých soudů nevěří.

Čtěte také

Když to navíc říká premiér, čte se to jako signál, že justice je v tak zoufalém stavu, že musí být okamžitě překopána. To je však mimo realitu. Je logické, že výrok pak veřejnost vnímá jako pohrdání soudem a špatný příklad pro běžné občany.

Sobotka si to možná vzápětí uvědomil, protože řekl: „Ale to neznamená, pokud věřím v nezávislou justici, že nemohu polemizovat s konkrétními rozhodnutími konkrétních soudních senátů nebo konkrétních soudců v rámci procesu nalézání práva.“ Motýl už ale vyletěl a přistál v krajině, kde je zakotven jiný příbuzný jménem Všetci kradnú.

Autor je komentátorem deníku Právo.