Alexandr Mitrofanov: Seriál ruské nezávislé televize o světě, kde se nesmí psát o dešti
Náladu, naděje nebo zoufalství lidí v dobách, které jsou dávno za námi, obvykle přibližují tehdejší umělecká díla. Bude to platit i v budoucnu pro dnešní realitu.
Máme-li v hrubých rysech rozdělit současnou ruskou společnost na příznivce cesty, kterou razí Vladimir Putin, a její odpůrce, pak je TV Dožď médiem pro tu druhou skupinu, kterou netvoří více než 20 procent obyvatelstva. Tito lidé dostávají zpravodajství a pořady nezatížené většinovým viděním situace a nepodléhající kontrole Kremlu.
Ruské úřady také většinovou majitelku stanice Natálii Sindějevovou, manželku bankéře Alexandra Vinokurova, jehož peníze se staly základem projektu, za tuto vzpurnost potrestaly. V době, kdy začala růst popularita Doždě, byl odříznut od pozemního vysílání a od kabelových operátorů a nyní existuje jen na internetu.
Tato televize uvedla první tři díly seriálu Etudy o svobodě, který režíroval známý umělec Vladimir Mirzojev. Tvůrci se netajili inspirací Příběhem služebnice. Jde o pochmurné líčení blízké budoucnosti, antiutopii. Stojí za to děj krátce převyprávět.
Stav duše 20 procent populace
V prvním díle přijede za novomanžely starší manželský pár, který nastupuje, aby vykonal zákonnou povinnost zkušených poradců, kteří musí být detailně seznámeni s životem mladého páru a v zájmu státu musí přispívat k jeho zdokonalení.
Po trapné rozmluvě mladí tyto „poradce“ chladně vypoklonkují, ale starší muž vyvolá násilný incident a jeho žena hlásí, že je připravena zavolat policii a dosvědčit přepadení ze strany mladého muže. Nabízejí ale, že mladý nepůjde do basy, když i se svou ženou přistoupí na jejich podmínku. Tou je členství v Lize kolektivního sexu, kterou starší manželé vedou a vidí v tom společně s dalšími staršími poradci smysl života.
Ve druhém díle si dvoučlenná Komise pro předcházení extremismu v umění zavolá do parku scénáristu, aby jí vysvětlil, z jakého důvodu špiní ruskou realitu tím, že má ve svém textu desítky epizod, v nichž prší. Po neúspěšném handlování, kolik deště smí ve scénáři nechat, autor vyhrožuje, že když mi chtějí vzít i tuto svobodu, pak se raději oběsí. Doktor, který pracuje v komisi, mi ochotně nabídne oprátku. Umělec se nakonec oběsí a mladí a fešní členové komise se na něj lhostejně dívají. Leje jako z konve.
Třetí díl většinou zabírá pracovní pohovor s mladou básnířkou, která se uchází o místo privátní poetky všemocného boháče. Podmínkou je, že se musí vzdát celého předchozího života.
Souhlasí, podepíše smlouvu, je omámena a když se ráno probere, sdělí jí nově přijatá pokojská, že pán v noci zemřel a že obě podepsaly paragraf 9, podle něhož po smrti pána budou všichni v jeho blízkosti popraveni, podle vzoru egyptských faraonů. Zbytek dílu se dívají z okna na četu killerů, kteří v posledních záběrech vcházejí do domu.
Všechny díly Etud o svobodě lze zhlédnout na webu Doždě. Umělecký rozbor by měli udělat odborníci. Ale náladu, která odpovídá stavu duše zmíněných dvaceti procent ruské populace, navozuje seriál dokonale.
Autor je komentátorem deníku Právo
Související
-
Ruská cenzura prohrává bitvu s messengerem Telegram
Ve snaze zablokovat Telegram dohledový úřad rozpoutal nejmasívnější útok na infrastrukturu internetu za celou existenci ruské cenzury. Ale marně.
-
Alexandr Mitrofanov: Kreml naštvaný Googlem, Facebookem a...
Včera ráno ruská policie zadržela v Moskvě opozičního kandidáta na prezidenta Alexeje Navalného, který se chystal odjet do Nižního Novgorodu na svůj povolený mítink...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.