Alexandr Mitrofanov: Putin připraven na zánik světa, když v něm nebude Rusko

„K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko?“ - řekl Vladimir Putin
„K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko?“ - řekl Vladimir Putin

Britští vyšetřovatelé došli k závěru, že bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal byl minulou neděli v nákupním středisku v anglickém městě Salisbury společně se svojí dcerou otráven nervovým plynem.

Od incidentu jsou oba na jednotce intenzivní péče. Ve vážném stavu je i policista, který na místě zasahoval. Premiérka Theresa Mayová slíbila „příslušnou odpověď“ Velké Británie v případě, že se prokáže ruská stopa.

Mluvčí policie řekl televizi Sky News, že následkem použití nervového plynu v Salisbury bylo poškozeno 21 lidí. Nešlo o bývalé ruské tajné agenty, s nimiž by si Kreml takto vyřizoval účty, ale o zcela nezúčastněné, nevinné občany.

Kreml popřel jakoukoli souvislost tohoto útoku se svým konáním. Mimo oficiální diskurs v ruském veřejném prostoru převládá názor, že šlo o akt Putinovy pomsty proti muži, kterého považoval za zrádce.

Příznačná je poznámka ekonoma Vladimira Milova: „Lidé se ptají, jaký motiv mohl mít Putin, aby nechal zabít Skripala? Je to ale prosté. Bylo to varování pro potenciální přeběhlíky. Jsem si jist, že po jeho psychodelickém blouznění o jaderné válce desítky vysoce postavených siloviků přemýšlejí, jak zdrhnout na Západ.“

Skripalovi byli otráveni dosud neznámou látkou

Velmoc a vysoká životní úroveň

Milov měl na mysli výroky Vladimira Putina v novém celovečerním dokumentu Světové uspořádání 2018. Prezident řekl: „Pokud se někdo rozhodl, že zničí Rusko, vzniká nám zákonné právo na odpověď. Ano, bude to pro lidstvo globální katastrofa. Pro svět to bude globální katastrofa. Ale já si přece jen, jako občan Ruska a hlava ruského státu, v tomto případě kladu otázku: ,K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko?‘“

Toto možná bylo přes čáru i pro Putinovy stoupence, kteří nepodporují opozici, jen se chtějí životem nějak protlouci bez zásahu shora. Přáli by si nezabývat se politikou, ale pokud možno prožít svůj život co nejkomfortněji a připravit podmínky pro život svých dětí.

Vladimir Putin a prezidentská kampaň

Ale prezident v poslední době opakovaně mluví o nových, údajně nepřemožitelných zbraních, které má na povel, o případné jaderné válce se Západem a teď už otevřeně i o zničení světa, když v něm prý nebude Rusko. Není divu, že ve veřejném prostoru byl tento výrok okomentován i takto: „Příště uslyšíme: K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Putin?“

Ruská politoložka Jekatěrina Šulmanová si v této souvislosti povšimla, že nejvyšší vzlet militarismu v Rusku nastal na jaře 2014 po anexi Krymu. Ilustruje to údaji agentury Levada Centr z té doby, kdy si mohli respondenti vybrat mezi dvěma hodnotami.

Alexandr Mitrofanov

Na jedné misce vah bylo Rusko jako velmoc a na druhé vysoká životní úroveň. I ve chvíli, kdy byl anektován Krym, se pro velmoc vyslovilo 48 procent a pro vysokou životní úroveň 47 procent dotázaných. Aktuální měření podle Šulmanové ukazuje, že velmoc preferuje 42 procent a vysokou životní úroveň 56 procent respondentů.

Putinův kurs je ve zjevném rozporu s těmito očekáváními. Jak se to ale projeví v praktické ruské politice, nelze odhadnout. V každém případě zůstane Putin v Kremlu i po 18. březnu, kdy se bude volit hlava státu.

Autor je komentátorem deníku Právo