Alexandr Mitrofanov: Ruský stát utahuje smyčku nevolnictví
Server Gosuslugi je v Rusku přibližně totéž, co české datové schránky. Gosuslugi může občan mít a komunikovat se státem elektronicky, ale nemusí. Jenže nově to budou mít ruští muži, které bude chtít Kreml poslat do války na Ukrajinu, prašť jako uhoď. Na novém zákonu zbývá už jen Putinův podpis. Povolávací rozkaz jim stát pošle na Gosuslugi a odeslání započítá jako převzetí rozkazu.
Co když ale občan nemá Gosuslugi? Pak dostane rozkaz poštou. A jakmile uplyne týden od odeslání, považuje se za převzatý, i když ho branec nevyzvedl. V tu chvíli nesmí muž opustit Rusko.
Čtěte také
Musí jít bojovat… Proč vlastně? Oficiálně proti NATO, které přepadlo Rusko prostřednictvím Ukrajiny, přičemž to udělalo tak mazaně, že jako první musel zaútočit Putin, což dokládá, že jeho moudrost je nad chápání prostých smrtelníků.
Ve skutečnosti jde o jatka, která rozpoutal stárnoucí diktátor a jeho okolí. Jenže většina Rusů doposud preferovala pštrosí taktiku: někde se válčí, ale mě se to netýká. Nové zákony o mobilizaci proto vyvolaly šok, ač se nám v Evropě může tohle zdát divné.
Zase jste se kochal, pane doktore
Mechanismus je následující: nejdříve se někam do prostoru pošle, ať elektronicky, nebo papírově, povolávací rozkaz. Maximálně po týdnu je adresát z moci úřední vojákem a nesmí ven ze země.
Čtěte také
Pokud se do 20 dnů od odeslání nedostaví na vojenskou správu, bude mu zneplatněn řidičský průkaz, nebude smět kupovat nemovitosti, brát si půjčky, mohou mu být sebrány sociální dávky a jiné státní příspěvky atd.
Server Meduza z Lotyšska vzkazuje svým ruským čtenářům formou otázky a odpovědi: „Musíte přímo teď opustit Rusko, pokud máte alespoň teoretickou šanci a nechcete válčit? – Maximálně krátká odpověď zní: Ano.“
Ruský stát stále víc utahuje smyčku na krku svých občanů. Objektivně vzato se Kreml pouze vrací k tradičním ruským praktikám, ať caristického nevolnictví, nebo bolševické totality. Problém pro mnoho občanů RF spočívá v tom, že po krátkém období relativní volnosti nechtěli uvěřit, že se vrátí utlačovatelské časy.
Čtěte také
Jeden z nejhlouběji uvažujících ruských politologů v exilu, Vladimir Pastuchov, k tomu napsal: „Naše kultura je skrznaskrz militaristická. To je přirozené, protože odráží nesnadné cesty našich dějin. Hrdinský čin ve válce je snad jediný čin, který je lid ochoten uznat. Voják je jediným skutečným hrdinou. Semknutost proti nepříteli je jedinou podobou opravdového bratrství. To se nevycucalo z prstu, je tím prodchnuto umění, filozofie, folklor.“
Pastuchov zákonitě hledá cestu ven z bludného kruhu a dochází k tomuto závěru: „Takové to bylo a bohužel takové to už být nesmí. Po této válce se musíme naučit dívat se na svět nejen skrze zaměřovač pušky, ale také očima těch, koho jsme v průběhu dějin ‚osvobozovali‘.“
K této úvaze se hodí hláška z proslulého českého filmu: „Zase jste se kochal, pane doktore.“
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
