Alexandr Mitrofanov: Rusko neví, co s vrahy a sadisty, kteří se vrátili z války

21. červen 2024

V ruské obci Topky na Kuzbasu našli ve studni mrtvolu 12leté holčičky se stopami mučení. Jako pravděpodobný pachatel byl zadržen 49letý místní obyvatel. Byl dříve šestkrát odsouzen, předčasně osvobozen s tím, že půjde zabíjet Ukrajince, byl zajat, pak se vrátil do Ruska.

Není to ojedinělý případ. Takových zpráv jsou ruská média plná. Kuzbaská vražda je však první, u níž zazněl hlas z vyšších úředních míst, který označil návrat vrahů a sadistů z války za společenský problém.

Čtěte také

Předsedkyně výboru Státní dumy pro ochranu rodiny a otázky otcovství, mateřství a dětství Nina Ostaninová řekla médiu Gazeta.ru, že podobných zločinů páchaných nedávnými vojáky bude ještě více. Podle ní musí represivní orgány „ochránit společnost před těmito lidmi“. V nejbližší době hodlá navrhnout zákon, podle něhož mají být takoví jedinci nepřetržitě sledováni policií.

Vedoucí Vysoké školy organizace a řízení ve zdravotnictví Guzel Ulumbekovová uvedla, že psychologickou pomoc akutně potřebuje na 120 tisíc účastníků války na Ukrajině. Ale příslušné kapacity státu jsou naprosto nedostatečné. Mezitím, jak spočítalo ruské nezávislé médium Vjorstka, během prvních dvou let války těžce zranili či zabili nedávní účastníci války uvnitř Ruska více než 200 lidí.

Nárůst zvlášť závažných zločinů

Jednak ovšem nemá stát dost sil ani vůle na léčbu, jednak se jí sami vojáci vyhýbají. Nedávný účastník války Nikolaj pro Rádio Svoboda vypověděl, že mu nejdříve dávali prášky a pak řekli, že s léčbou je konec a sám si ji může prodloužit vodkou. Stejný postup popsal nedávný voják Maxim, lišilo se to jen v tom, že nepil sám, ale s kamarády. Maximova manželka Irina dodala: „Chlastal už dřív, teď je možné říct, že je v lihu dýl než střízlivý.“

Čtěte také

Pracovnice multifunkčního centra pro poskytnutí státních a obecních služeb v Novokuzněcku Olga řekla Svobodě, že nedávní účastníci války se chovají tak, jako kdyby věděli, že mají bianco šek na jakékoli řádění. Vjorstka zanalyzovala soudní verdikty v 134 případech násilí páchaného těmito jedinci a zjistila, že ve dvou třetinách rozsudků se přihlédlo k účasti ve válce s Ukrajinou jako k polehčující okolnosti.

Společenství advokátů Tramvpunkt spočítalo, že kriminalita v Rusku od začátku války stoupá. Rok 2022 se uzavřel s nejhorším výsledkem v kolonce Vraždy a pokusy o vraždu za uplynulých dvacet let. Celkově byl zde zaznamenán růst o 4 procenta, v pohraničí s Ukrajinou, tedy v Bělgorodské a Kurské oblasti, byl růst téměř dvojnásobný a v Burjatsku, odkud Kreml odvedl hodně mužů, o 32 procent.

Alexandr Mitrofanov

V roce 2023 zaznamenalo ruské ministerstvo vnitra nárůst zvlášť závažných zločinů o 9,8 procenta. Kdyby schválila Státní duma zákon, který nařídí stálé sledování potenciálních vrahů, něco se možná změní, nebude však jasné, kde se vezme tolik policistů, kteří by byli nasazeni pouze na tyto jedince.

Autor je komentátor serveru novinky.cz

Spustit audio

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.