Alexandr Mitrofanov: Rusko a koronavirus – od bagatelizace ke znepokojení

20. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kvůli novému koronaviru probíhá na okraji Moskvy stavba velké nemocnice

V době, kdy v Česku už byla zavedena první omezení v souvislosti s pandemií koronaviru, vládl v Rusku klid.

Bylo to patrné z tamního informačního prostoru a mohu to potvrdit z vlastních kontaktů. V podání hlavních televizních kanálů vypadal koronavirus jako cosi cizáckého, zavlečeného z Číny a možná z Evropy. Rusko ale prý přežilo horší věci.

Čtěte také

Tento přístup byl dobře vidět na chování lidí ve frontě na líbání ostatků Jana Křtitele v Petrohradu. Když s nimi dělala ruská televize Nastojaščeje vremja sídlící v Praze rozhovory, říkali, že je před virem chrání Pánbůh, Bohorodička a Jan Křtitel. Nakonec za devět dnů políbilo ostatky nejméně 70 tisíc lidí. Pop ve službě občas otřel místo, kam dopadaly polibky, speciálním hadrem.

V minulých dnech se ale vztah ke koronaviru změnil. Nejenom že se zrušila sportovní utkání a veřejná shromáždění, lidé vykupují potraviny a premiér Michail Mišustin mluví o nákaze jako o vážné věci, ale také moskevští pravoslavní mnichové zahájili každovečerní procesí proti viru. Jednotliví mnichové přitom od sebe drží doporučený odstup.

Ruská společnost vždy žila fámami, protože státní moc neposkytovala pravdivé informace. I nyní je veřejný prostor plný názorů, že ve skutečnosti je rozsah pandemie v zemi mnohem větší než 199 nemocných, které úřady hlásily.

Ruští vědci už vědí

K důvěře ve stát nepřispěl ani fakt, že nejdříve se oznámilo první úmrtí na koronavirovou infekci, ale vzápětí se řeklo, že 79letá žena sice virus měla, ale skonala z jiného důvodu.

Čtěte také

List Vědomosti vyšel s dočasným názvem Vsjedomoj (Všichnidomů). Nabádá tak lidi, aby nechodili ven. V porovnání s opatřeními české vlády nejsou ale ruské úřední kroky tak rázné. Jdou ovšem stejným směrem: co nejvíce omezit mezilidské kontakty. A že situace v Rusku vypadá skutečně vážně, vyplývá i z některých rozhodnutí či výroků nejvyšší moci, tedy Vladimira Putina.

Dávno před krizí naplánoval odříznutí ruského internetu od světové sítě a jeho přechod pod státní kontrolu. Pro dosažení tohoto cíle byla zahájena řada cvičení, z nichž první proběhlo loni v prosinci. V pátek mělo začít druhé cvičení, ale kvůli pandemii bylo zrušeno.

Ještě před několika dny Kreml kategoricky odmítal jakoukoli změnu data tzv. „všelidového hlasování“, které Putin nařídil na 22. dubna a které mělo stvrdit – po již platném schválení v legislativním procesu – úpravy ruské ústavy, z nichž mimo jiné vyplývá, že Putin může být prezidentem do roku 2036. Pak přišel zlom a aktuální stanovisko je, že hlasování může být odloženo, pokud to vyžádá stav epidemie.

Alexandr Mitrofanov

Státní televize ale zveřejnila optimistickou zprávu, že ruští vědci už vědí, jak vyrobit vakcínu proti koronaviru, a že podle plánu má vakcína přijít koncem roku. Někdo z Rusů tomu věří, další si ale vybavují černobylskou katastrofu a tehdejší mlžení státu. A kdo staré časy osobně nezažil, viděl aspoň seriál Černobyl.

Autor je komentátor Práva

Spustit audio