Alexandr Mitrofanov: Kreml zákonem ruší pravidla demokratických voleb
Pandemie koronaviru v Rusku pokračuje, ale Kreml se ji zjevně rozhodl ignorovat, když Vladimir Putin nechal případnou odpovědnost za úmrtí na jednotlivých gubernátorech a zahájil přípravu na volby.
Zní to demokraticky, ale je v tom obrovský háček, přímo hák. Ruský parlament totiž urychleně přijal změny volebního zákonodárství. Omezují svobodu volby a posilují možnosti zásahu státní moci.
Čtěte také
Pro registraci kandidátů se v Rusku musí splnit dvě podmínky. Buď je kandidát nominován stranou, která už v mocenském orgánu zasedá, anebo musí shromáždit určité množství podpisů občanů, které se stanoví v rozsahu jednoho až dvou procent platných voličů v tom kterém obvodě.
Pak ale platnost podpisů ověřují tzv. experti ministerstva vnitra, kteří například loni v Moskvě na příkaz shora sdělovali voličům, že to není jejich podpis. To pak vedlo k protestním demonstracím.
Předtím se registrace kandidáta, kterého státní moc nechtěla, zamítala v případě, že se takto zneplatnilo 10 % podpisů. Podle novely to bude jen 5 %. Kromě toho nově nesmí kandidovat občané, kteří byli odsouzeni podle dlouhé řady paragrafů trestního zákona. Praxe je ovšem taková, že právě tyto tresty dostávají v důsledku zfalšovaných soudních procesů oponenti Putinova režimu.
Vyhrát volby podle platných pravidel nepůjde
Známá politoložka Jekatěrina Šulmanová v rádiu Echo Moskvy poznamenala: „Myšlenka patrně spočívá v tom, aby lidem, kteří jsou veřejně známí, například díky vlně protestů, nebylo dovoleno, aby je mohli někam zvolit. Asi takto: odsoudíme je, a pak v dalších 10 až 15 letech nebudou smět nikam kandidovat.“
Čtěte také
Parlamentní zpravodajka listu Moskovskij komsomolec Marina Ozerovová popsala další novinky volebního zákonodárství. Je povolená tzv. dálková volba, tedy mimo volební místnost. Za prvé je to elektronická volba, za druhé posílání volebního hlasu poštou. „Jak bude probíhat hlasování? Je možné ho zkontrolovat? Jak se zajistí tajné hlasování? Přijatý zákon na to neodpovídá,“ napsala Ozerovová k nové normě, která byla podle jejích zdrojů nadiktována poslancům z Kremlu.
Další rozvolnění procedury spočívá v blíže neurčeném rozšíření možností domácího hlasování, kdy se za voličem jede s urnou. Navíc jsou v zákoně povoleny volby ve dvorech, na náměstích, v parcích a jiných místech. „Více či méně efektivní dozor za takových podmínek nedokáže zorganizovat žádná, ani ta největší strana,“ poznamenala Ozerovová.
Šulmanová došla k následujícímu závěru: „Tyto změny byly vyvolány naprostou jistotou, že už nepůjde vyhrát volby podle platných pravidel, tedy je třeba ta pravidla nějakým způsobem změnit.“
Podle serveru RBK plánuje Kreml na 24. června vojenskou přehlídku odloženou z 9. května a zároveň tzv. všelidové hlasování, jehož cílem je posvětit Putinovo setrvání v Kremlu do roku 2036.
Autor je komentátor Práva
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
