Alexandr Mitrofanov: Dva muži, dva různé světy

16. říjen 2014

Praha není jen místo, kde prostě cosi vítězí bez programu. Mezinárodní událost s názvem Forum 2000, která v minulých dnech v hlavním městě rovněž probíhala, je sice natolik pod rozlišovací schopnost velkých postav domácí politiky, že ji vynechaly jako nezajímavou. My nevládnoucí jsme ale měli možnost vidět a slyšet lidi z toho podivného světa, který nás obklopuje a nemá na všechno univerzální hlášku: ANO, bude líp!

Omezím se na dva muže, kteří pocházejí ze země, s jejímž dalším vývojem stojí a padá bezpečnost Evropy včetně bezpečnosti České republiky.

Ze Švýcarska přijel Michail Chodorkovskij, profesí někdejší miliardář, později Putinův vězeň, nyní veřejný činitel v exilu. Podle vlastních slov by raději žil v Rusku, ale nemůže, dokud mu tam hrozí další vězení. Naopak v Moskvě žije – a zemi odmítá opustit, byť má nabídky ze zahraničí – historik, religionista a politolog Andrej Zubov.

Čtěte také

Profesor Zubov není ani v nejmenším politikem. Politici, a to současní, bývalí i opoziční, si ho jen občas s úctou zvou, jak se v Rusku žertem říká, na sklenku čaje, aby jim vyložil své vidění situace. Posluchači dvou Zubovových pražských přednášek, z nichž je záznam té na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy k dispozici na internetu, se s tímto viděním mohli zevrubně seznámit.

S omluvou za nezbytně banalizující zkratku shrnu: Ruská společnost, jako už poněkolikáté v dějinách od 15. století, prochází obdobím zdivočení.

Andrey Zubov, Forum 2000 v Praze

Nebude-li zastaveno, hrozí katastrofou nejen Rusku samotnému, ale také Evropě, možná celému světu. Obsazení Krymu bylo agresivním aktem podobným Hitlerovu obsazení Sudet. Sankce Spojených států amerických a Evropské unie jsou nezbytným krokem.

Východisko vidí profesor Zubov v přijetí Ruska do rodiny evropských států, ale striktně s podmínkou podobnou denacifikaci hitlerovského Německa.

Čtěte také

Ruská společnost bude muset projít vymýcením totalitarismu, který je v ní pevně zakořeněn. Historie ukazuje, že ve třech případech, kdy se to v Rusku byť částečně povedlo, následoval, i když krátký, rozkvět společnosti. Profesor Zubov míní reformy Alexandra I. a Alexandra II. v 19. století a období, kdy vládl Michail Gorbačov.

To je představa učence. Chodorkovskij na tuto pozici neaspiruje. Chtěl by být postputinovským krizovým manažerem. V Praze vykládal svou pozici ohledně problémů, které nastolil v jiné rovině Andrej Zubov. Na dotaz novinářky Adély Dražanové, skoro jediný v záplavě povinně pietních zdvořilostí, komu tedy patří Krym, ovšem odmítl odpovědět.

Michail Chodorkovskij, Forum 2000 v Praze

Z kontextu jeho dalších výroků ale vyplývalo, že Krym pokládá spíše za ruský a Ukrajince nedokáže uznat jako národ, který si může svobodně zvolit cestu odtržení od Velkoruska. Pokud jde o sankce, souzněl Chodorkovskij s Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou. Čišelo z něj nepochopení a mírná podrážděnost, jak si někdo může dovolit trestat takovou zemi jako Rusko.

Dva muži ze stejných končin, dva různé světy. Jenže učenec nehodlá řídit stát.

Autor je komentátorem deníku Právo.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.