Alena Zemančíková: Slovenská prezidentka a dánský seriál

4. duben 2019
Zuzana Čaputová

Před časem běžel v České televizi dánský seriál Vláda. Jeho hrdinkou byla ministerská předsedkyně Brigitte Nyborgová, nečekaně zvolená po soukromém skandálu favorita voleb.

Taková Zuzana Čaputová s celým politickým zázemím zavedené politické strany. Bavilo mě se na to dívat – nejen kvůli sledování scénáristických fíglů, kterými se autorům daří dostat do jednoho každého dílu nějaký aspekt možných problémů vládnutí v malé evropské zemi, nejen kvůli hereckému obsazení (a také výbornému dabingu, díky němuž hlas sympatické premiérky splynul s hlasem Terezy Bebarové), ale zejména proto, že se v seriálu ukazovalo složení a funkce celého politického týmu, který musí za takovou úspěšnou političkou stát, aby ve funkci obstála.

Kamila Pešeková: Slušnost může být síla, ne projev slabosti, říká budoucí slovenská prezidentka Čaputová

Zuzana Čaputová, budoucí slovenská prezidentka

Když Andrej Kiska před rokem oznamoval, že už nebude kandidovat na slovenského prezidenta, nemohl tušit, kdo bude jeho nástupcem. A už vůbec ne, že to bude Zuzana Čaputová.

Bylo vidět, jak funguje ženská solidarita i rivalita, jak může korektní, lojální a dokonalá tajemnice neobstát v situaci, vyžadující spíše lidskou empatii, jakou roli hrají doyeni stranické politiky a jejich zkušenosti, o něž je možné se opřít – a pochopitelně co všechno zmůžou média.

Bylo to veřejnoprávně uhlazené, samozřejmě, premiérka byla v politice za stranu středu, byla poměrně mladá a hezká, vdaná, posléze rozvedená, dvě děti (jako Zuzana Čaputová) – nebylo tedy těžké se s ní identifikovat v případě žen a fandit jí v případě mužů. Myslím tím televizní diváky.

V době, kdy se dánský seriál vysílal, mezi lety 2011 a 2015, mělo Dánsko ministerskou předsedkyni Helle Thurningovou–Schmittovou, mimochodem.

Politické zkušenosti Zuzany Čaputové

Čaputová to bude mít těžké od první minuty, Fico se neštítí ničeho, míní Šabata

Kandidátka na slovenskou prezidentku Zuzana Čaputová

Slovenské prezidentské volby vyhrála advokátka Zuzana Čaputová, která s výrazným náskokem porazila eurokomisaře Maroše Šefčoviče.

Kromě toho, že mě sledování dánské Vlády bavilo, vedlo mě také k přemýšlení o tom, jak jsme na tom my. V čem je rozdíl. Samozřejmě v tom, že pro evropský sever je ženská emancipace a fakt ženy ve vysoké politické pozici něčím, s čím se společnost sžila a otázka pohlaví toho kterého politika nevzbuzuje žádné vášně.

Tohle je možná dáno i tím, že severské země, tedy Dánsko a Švédsko, jsou monarchie a že mají královnu, kterou národ respektuje z definice.

Teď mě napadá, že Slováci možná budou rádi respektovat Zuzanu Čaputovou také jako královnu, usnadní jim to i její zářivý zjev (úplně vidím, jak budou děti ve školce malovat „naši paní prezidentku“). Archetypální a emocionální důvody mohou ženě do vysoké politické funkce pomoci, k úspěšnému výkonu je ovšem třeba podpory věcné.

Jan Vávra: Rozdílná povaha nedůvěry k politikům

Zuzana Čaputová

Na vítězství právničky Čaputové ve slovenských prezidentských volbách se dá pohlížet jako na další úspěch nepolitického kandidáta a výraz pokračující nedůvěry k takzvaně normálním politikům.

Politikové – a vidíme to názorně na českém prezidentovi současném i předchozím – bývají obklopeni spolupracovníky, kteří si vedle nich hrají nějakou svou vlastní hru. Prezidentské excesy a nekorektnosti poskytují obranný štít jejich vlastním excesům a nekorektnostem, na Pražském hradě vidíme, jak se vyplácí vazalství a podlézavost, jak se rentuje sloužit mocnému pánu, protože tím získám pozornost i pro sebe ochranu pro své čachry.

A protože prezident je u nás prakticky neodvolatelný, jsou místa jeho nejbližších spolupracovníků v podstatě jistá po dobu výkonu mandátu. Nepřízeň veřejnosti nehraje žádnou roli, záleží jenom na přízni vládce. A zde je proti Slovensku vidět rozdíl.

Zvolení prezidentky na Slovensku ovšem není v evropském kontextu tak převratnou událostí – podívejme se do Litvy a Estonska, do Norska a na Island, do Německa a Velké Británie, na Ukrajině znovu kandiduje Julija Tymošenková, v Polsku měli několikrát premiérku.

Jan Klesla: Blýská se na u nás na východě na lepší časy?

Zuzana Čaputová

Zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou je nepochybně skvělá zpráva. Především proto, že elegantní dáma v nejvyšší ústavní funkci malé středoevropské zemi skutečně sluší.

O celkové kultivovanosti toho kterého národa či jeho smyslu pro rovnost žen a mužů to mnoho nevypovídá. Důležité bude, jaký tým spolupracovníků si Zuzana Čaputová vytvoří, jak budou oni lojální k ní a jak ona dokáže naslouchat vnitřní kritice a čelit nehorázným projevům slovenské opozice.

Není pravda, co se u nás často píše, totiž že Zuzana Čaputová nemá politické zkušenosti – její zkušenosti občanské jsou dostatečné a její vzdělání a praxe skvělé. A hlavně jí její občanské angažmá i působení v neparlamentní straně Progresivní Slovensko poskytují dostatečný (alespoň doufám) okruh kvalifikovaných, důvěryhodných a poctivých spolupracovníků.

Funkce prezidenta nemusí být tak kompromisní jako funkce ve vládě, nevyžaduje tolik nejrůznějších vyjednávání. Nedovedu si představit, jak by Zuzaně Čaputové bylo, kdyby parlamentní volby vyhrála třeba strana Mariana Kotleby a ona by stála před úkolem jmenovat ho předsedou vlády. Ale věřím, že už její zvolení dává oprávněnou naději, že nic takového se na Slovensku nestane.

Spustit audio