Albánie a Chorvatsko novými členy NATO

Obě země začaly o členství usilovat v roce 1994. Výrazným momentem zejména pro Chorvatsko, byla kosovská krize. Chorvatsko tehdy otevřelo svůj vzdušný prostor, když letouny Aliance začaly bombardovat Jugoslávii. Od tohoto výročí uplynulo minulý týden 10 let. Tehdejší srbský vůdce Miloševič musel po několika týdnech ustoupit a stáhnou své jednotky z Kosova, kde bojovaly s partyzány z UČK a terorizovaly tamní etnické Albánce.

Co bude rozšíření znamenat pro budoucnost? Aliance v každém případě posílí svůj vliv v jihovýchodní Evropě. To je nutné ke stabilizaci regionu. Na rozdíl od momentu, kdy do Aliance vstupovaly post komunistické státy, což rozzuřilo Rusko, které je považovalo za svou sféru vlivu, se z Moskvy neozval žádný kritický hlas. Stabilitu to bude znamenat pro celý Balkán. Ačkoli i tady stále přetrvávají značné bilaterální problémy. Na zmíněném bukureštkém summitu měla být do aliance přizvána i Makedonie. Její šance však klesly na bod mrazu, když další vstup zablokovala Řecko, které odmítá název země souseda Makedonská republika. Makedonie je totiž název historického území, které tvoří severní část Řecka pod názvem egejská Makedonie. Atény daly jasně najevo, že dokud vláda ve Skopji nenačne jednat o změně názvu, má post jugoslávská republika zavřené dveře nejen do NATO, ale i do Evropské unie. Co se týče zmíněného názvu objevují se následující: Vardarská Makedonie, Republika Skopje, nebo Nová Makedonie.

Ani Chorvatsko to nemělo s přijetím zcela jednoduché. Se Slovinskem vede letitý spor o vytyčení vzájemné hranice v Piranském zálivu a okolí řeky Dragonja. I když slovinský parlament, souhlas se vstupem ratifikoval, jedna z mimo parlamentních stran žádala, aby takový krok schválili občané referendem. Strana nasbírala pouhých 1000 podpisů místo potřebných 40 000 nutných ve Slovinsku k vypsání referenda a tak padla poslední překážka, která mohla vstup Chorvatska zpozdit. Slovinský parlament dal s definitivní platností vstupu svého jižního souseda do NATO zelenou 28. března.

Celkově šesté rozšíření Aliance není podle jejích představitelů poslední. Nabídku dostaly Gruzie, Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a dveře zůstávají otevřené i pro Srbsko, i když tam kvůli zmíněnému bombardování před deseti lety považují Alianci za spíše nepřátelskou organizaci. Srbský prezident Boris Tadič nedávno deklaroval, že sbližování se Severoatlantickou aliancí skončí účastí v programu Partnerství pro mír.

Reakce tisku vcelku rozšíření NATO o zmíněné dvě země vítají. Zdůrazňují ale, že v Chorvatsku by si jako ocenění tamních reforem představovali raději členství v Evropské unii. Včerejší vstup považovali v Záhřebu za předem dohodnutou samozřejmost. Nelze ale zamlčet fakt, že se právě Chorvatsko stalo po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie plnoprávným členem největšího světového obranného souručenství. Což je pouhých 14 let po tamní válce s etnickými Srby nezpochybnitelným krokem vpřed.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .