Akácie ve „win-win“ situaci

Myrmekofyty jsou rostliny, které žijí ve společenství s mravenci. Jednou z nich je akácie Acacia hindsii, která pochází ze suchých tropických pralesů Střední Ameriky. Jejími partnery jsou mravenci rodu Pseudomyrmex, kteří na akáciích plně závisí: rostliny jim poskytují potravu ve formě nektaru a, pouze pro mravence určených, tělísek bohatých na tuky a proteiny. V dutinách tvořených „opuchlou“ tkání, které se vytvářejí pod trny, navíc mravenci nacházejí bezpečný úkryt.

Akácie dobře ví, proč mravencům poskytuje kompletní servis: je známo, že malí podnájemníci od svých domovských rostlin odhánějí býložravce, kteří by měli zálusk na listy a výhonky akácií. V ekonomice bychom mohli mluvit o oboustranně výhodné „win-win“ situaci, v biologii hovoříme o mutualismu. Jenže jak se ukazuje, vztahy mezi myrmekofytními rostlinami a mravenci jsou ještě komplexnější a „win-win“ situace hlubší.

Vědce z Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii zajímalo, jestli přítomnost mravenců nějak ovlivní komunitu bakterií žijící na povrchu listů. Její součástí jsou i patogenní bakterie, které mohou rostlinám škodit. Vědci srovnávali makroskopické poškození a mikroflóru listů akácií obydlených mutualistickými mravenci a listů akácií stejného druhu, na nichž se usídlili parazitičtí mravenci. Ti využívají „pohostinnosti“ akácií, ale na oplátku jim nedávají zhola nic. Jak se dalo předvídat, listy těchto mravenci zneužívaných akácií byly okousanější od býložravců než ty, které mutualističtí mravenčí podnájemníci poctivě chránili.

Listy akácie kolonizované mutualistickými mravenci (nalevo) a parazitickými mravenci (napravo)|foto: Marcia González-Teuber, MPI Chem. Ecol.

Podobný efekt však ukázalo i srovnání mikroflóry: na listech akácií s mutualistickými mravenci žilo méně patogenních bakterií než na listech rostlin s parazitickými mravenci nebo těch, z nichž byli mutualističtí mravenci odstraněni. Naznačuje to, že přítomnost mutualistických mravenců akácie chrání i před mikrobiálními patogeny. Mechanismus ochrany a to, jak jej mravenci přenášejí na listy, vědci zatím neznají. Domnívají se ale, že za ním stojí mikroorganismy, které žijí na tělech mravenců a produkují chemické látky s antimikrobiálními účinky. Ty se na listy rostlin přenášejí z nohou mravenců, kteří po nich pochodují.

Zdroj: Max-Planck-Institut für chemische Ökologie, New Phytologist