Afrika jako perspektivní trh?
Podle demografických odhadů OSN budou v následujících dekádách tvořit 40 procent světové populace Afričané. A z nich polovinu děti.
Zeměkoule bude dost africká, komentovala predikci některá světová média. Roste však nejen africká populace, i ekonomové hovoří o druhém nejlidnatějším kontinentu jako o rozvíjejícím se trhu.
Podle zprávy vypracované pro světové ekonomické fórum v roce 2013 rostly africké země průměrným tempem 5 procent. Navzdory světové ekonomické a finanční krizi. Zpráva dodává, že tento růst se zatím neodráží v životní úrovni Afričanů.
Do českých médií se zprávy z afrických zemí o politickém, ekonomickém, společenském a kulturním dění často nedostávají. Afrika je prostě Afrika. Zní to, jako by to byl jeden stát a ne kontinent s více než 50 zeměmi.
Druhou zářijovou sobotu uspořádala ústecká Poradna pro integraci, Integrační centrum Praha a zástupci afrických organizací setkání u pražské Portheimky první ročník Prague Afro Festivalu. Nigerijská komunita navíc přitom oslavila svůj tradiční svátek New Yam.
Patrick žije v Česku 14 let a pracuje v Anděl Music Club na Praze 5. To je, jak říká, taková centrála pro africkou komunitu v Praze, kde se konají kulturní akce a pravidelné koncerty.
Zajímá-li Vás dění v Africe do hloubky, nenajdete v Česku mnoho míst, kde tak můžete učinit. Je to dané tím, že vazby Česka po konci Studené války na africký region oslabily. Pokud chcete studovat afrikanistiku, můžete se vydat do Londýna na Školu orientálních a afrických studií (SOAS).
Pokud zvolíte zaměření svahilštinu, na kurzy svahilské kultury a africké filosofie, přijdete k Aleně Rettové. Ta je autorkou řady knih, například srovnávacího výzkumu filosofií v šesti afrických jazycích, nebo také v češtině vyšlého přehledu africké filosofie.
Afrikou se ve svém výzkumu zabývá i ekonom Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI. Výzkum provádí s ekonomkou Julií Chytilovou. Ačkoli je Michal Bauer ekonom a Afrika zažívá „ekonomické znovuzrození“, je jeho zájem mnohem více zaměřen na africkou společnost než ekonomiku.
Zajímají vás mnohem praktičtější věci o Africe, například je-li výhodné se orientovat na africké trhy namísto třeba teď sankcionovaných ruských? Afrika už dávno není jen cílem rozvojové pomoci.
Export do Afriky představuje pouhé 1 procento celkového českého vývozu a Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje na stále nevyřešené problémy chudoby, inflace a konflikty, které destabilizují podnikatelské prostředí v daných zemích.
Ovšem podle Marka Svobody z Odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu, africký trh má velký růstový potenciál do budoucna, v oblastech infrastruktury, energetiky, potravinářského průmyslu nebo zemědělské techniky. Perspektivní je v tomto ohledu například Keňa.
Někteří podnikatelé již africké trhy objevili. Firma Veba je úspěšně etablovaná v Nigérii nebo v Mali při dodávkách českého brokátu, z nějž si místní honorace šije obleky. Další česká textilka Juta zase dodává do několika afrických států umělé trávníky, které přežijí tamní extrémní teploty. Firma ZVU Potez v Etiopii staví pivovar s kapacitou 600 hektolitrů piva ročně.
Čímž se dostáváme k jídlu a pití. Třeba na dalších ročnících Prague Afro Festivalu budeme u etiopského stánku ochutnávat pivo z pivovaru postaveného firmou z Hradce Králové?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.