Adresnější podpora? Potřebujeme k ní záznamy o výši příjmů ukrajinských uprchlíků, míní ministerstvo

Čtěte také

Ukrajinci nechtějí nenávidět Rusy, ale nemůžou si pomoci, říká reportér Respektu Brolík

Už delší dobu je v oblasti pomoci uprchlíkům problém s poskytováním dávek. To se má nyní změnit především díky úpravě podpory. Hlavní změnou by mělo být evidování pracovních dohod, které uprchlíci uzavírají se zaměstnavateli.

„Chceme ukrajinské uprchlíky přiblížit českému systému, protože právě oblast hmotné nouze je velmi přísně posuzována, takže potřebujeme znát jejich příjmy a víme, že celá řada z nich pracuje na dohody o provedení práce, kde pokud je výdělek do deseti tisíc, nemáme nyní přehled o výši příjmu,“ říká Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Uprchlíci v Česku upadají do chudoby

Ministerstvo pracuje pouze s takovým počtem uprchlíků, kteří si o dávky zažádají, nicméně v zemi jich může být mnohem více a žádosti mohou přibývat. Během ledna zaznamenalo ministerstvo okolo 99 tisíc žádostí o humanitární dávky a na tyto žádosti bylo podpořeno zhruba 150 tisíc uprchlíků. Část z nich se však podle PAQ Research začala propadat do chudoby.

Čtěte také

Chudoba v Česku stoupla na 14 procent. Musíme pomoct těm, kteří by se mohli dostat mimo systém, míní sociolog Kostelecký

„Právě díky záznamům o výši jejich příjmu budeme moci lépe zacílit podporu. Už nyní u té humanitární dávky v podstatě odcházíme od jednotné výše, kde když budeme vidět, že ti lidé pracují, tak dávku dostanou, nebo nedostanou vůbec vzhledem k příjmům, nebo ji dostanou na úrovni existenčního minima,“ vysvětluje Merhautová.

Konečná částka podpory by se měla odvíjet nejen od výše příjmu, ale také od jednotlivých aktuálních životních situací uprchlíků.

Uprchlíci, kteří nějakým způsobem umí česky, pracují až dvakrát častěji.
Anna Marie Vinařická

„Pokud budou mít matky dítě ve věku od šesti do deseti let, budou tu dávku mít indexovanou tak, aby mohly zaplatit nějaké kroužky, družiny a mohly zároveň pracovat. Dávku budeme zvyšovat například i u lidí, kteří mají zdravotní hendikep a pracovat nemohou. Naším cílem hlavně je, aby se co nejvíce osob zapojilo na trhu práce a abychom jim k tomu vytvořili podmínky,“ říká Merhautová.

Problém jazykové bariéry?

Na pokraji chudoby se někteří uprchlíci ocitají kvůli tomu, že vykonávají velmi špatně placené nekvalifikované pracovní pozice, přičemž podle Anny Marie Vinařické, ředitelky a statutární zástupkyně Centra pro integraci cizinců, jim příjmy budou ještě klesat. Jednou z překážek k nalezení kvalifikované profese bývají jazykové nedostatky.

Čtěte také

Ukrajinští romští uprchlíci v souvislostech

„Ta jazyková bariéra tam je. A nejenom nedostatečná podpora ve výuce ve školách, ale i nedostupnost jazykových kurzů je naprosto zásadní a platí, že uprchlíci, kteří nějakým způsobem umí česky, tak pracují až dvakrát častěji a je vyšší pravděpodobnost, že lépe uplatní svoji původní kvalifikaci,“ míní Vinařická.

Jazykové kurzy na vyšší úrovni češtiny chybí

Problém není jenom nedostatek jazykových kurzů, ale také jejich finanční dostupnost. Podle Vinařické se některé pobočky například v Mladé Boleslavi nebo Kolíně Ukrajincům snaží poskytnout kurzy češtiny, nicméně je jich stále nedostatek.

„Kurzů je velmi málo a ty komerční si zkrátka většina uprchlíků nemůže dovolit, takže je to na neziskových organizacích. Na druhou stranu, pokud už ty kurzy nějaké jsou, tak pouze na velmi nízké úrovni. Kurzy třeba na úrovni B1 nebo výš téměř neexistují,“ dodává Vinařická.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.