Adam Černý: Vliv Číny ve Střední Asii sílí na úkor Ruska
Zatímco se lídři skupiny nejvyspělejších zemí G7 scházeli k vrcholné schůzce v japonské Hirošimě, čínský vůdce Si Ťing-pching se pečlivě staral o vlastní záhonek, v daném případě by bylo vhodnější mluvit o poli jako lán.
Čtěte také
Do města Si-an pozval šéfy pětice středoasijských států, v nichž si v minulých desetiletích po rozpadu Sovětského svazu v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu udržovalo zásadní vliv Rusko.
Do regionu se promítají domácí i zahraničněpolitické zájmy Pekingu. Zaprvé, nachází se v blízkosti čínské provincie Sin-Ťiang, kde komunistický režim utlačuje příslušníky ujgurského etnika jen kvůli podezření z náklonnosti k islamistickému radikalismu.
Zadruhé, tímto prostorem vedou dopravní trasy, jimiž proudí čínské produkty do Evropy, tento podíl v případě vlakové dopravy představuje dokonce 80 procent. A nakonec, nikoli však v poslední řadě, ve Střední Asii jsou hojná naleziště strategických energetických surovin i vzácných kovů. Koneckonců, kvůli tomu všemu před deseti lety si pro odstartování svého prestižního projektu Nové hedvábné stezky Si Ťing-pching vybral Kazachstán.
Vyjde projekt železničního koridoru?
Čína si při posilování svého vlivu ve střední Asii musí počínat obezřetně, aby příliš neznervóznila Rusko, s nímž ho od loňského února podle vzájemných slibů pojí „partnerství bez limitů“.
To však bylo pár týdnů před začátkem putinovské agrese vůči Ukrajině, která Moskvu – hlavně pro svou neúspěšnost – zaměstnává natolik, že nemá dost sil a prostředků, aby rostoucí čínské přítomnosti ve Střední Asii mohla čelit, tím spíše, že po přepadení Ukrajiny si postsovětští lídři začali klást otázku, zda i pro ně platí, že Moskva je bude brát vážně jen jako vazaly.
Čtěte také
V čínských úvahách o střední Asii převažují dva zájmy, zajistit si přístup k surovinovým zdrojům a posilovat transportní trasy vlastního exportu. Tomu druhému má sloužit například miliardový projekt železničního koridoru, kterým by se čínský vývoz přes Kyrgyzstán a Uzbekistán dostával do Evropy a vyhnul se přitom území Ruska, jehož obchodní tahy silně omezují sankce uvalené Západem kvůli přepadení Ukrajiny.
Všechny tyto plány vypadají působivě, pokud by tu nebyly znepokojivé zkušenosti s podobnými projekty, které Čína nabídla, a to včetně financování, řadě afrických zemí, z nichž leckteré neskončily s očekávaným výsledkem.
Důvody byly v zásadě dva, buď potíže s dokončením, anebo výsledná nerentabilita, která zásadně zatížila rozpočty vlád hostitelských zemí. Země Střední Asie proto mají dost důvodů, aby vůči námluvám Číny, které mohou vítat jako účinnou protiváhu předchozího vlivu Moskvy, přistupovaly přinejmenším opatrně.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
