Adam Černý: Souboj bratří Milibandů o Labour Party

24. září 2010

Labouristé ve Spojeném království vládli třináct let, ale letos na jaře je vystřídala koalice konzervativců a liberálních demokratů. V tu chvíli se zdál již zapomenut Tony Blair, který v roce 1997 přivedl britskou levici k moci, a do politické hlubiny se propadl i jeho nástupce Gordon Brown, který spolu s Blairem byl strůjcem konceptu New Labour.

Když nyní labouristé chystají oznámit jméno člověka, který by jim dal šanci na návrat do vlády, stojí před zcela výjimečnou volbou. Staronový spor, zda se vrátit ke kořenům socalistické levice, anebo zopakovat Blairovu sázku na střední třídu, nyní ztělesnili David a Ed Milibandovi.

Bratrské duo bylo k úspěchu uvnitř labouristické strany do jisté míry předurčeno, protože jejich otec Ralph patřil k respektovaným levicovým intelektuálům a oba bratři získali excelentní vzdělání, oba dokonce na Oxfordu a oba ve stejných oborech, filosofii, politice a ekonomii. S takovýmto zázemím nemohli uniknout pozornosti již dříve zmíněnému tandemu Blair-Brown, který na počátku 90. let minulého století dával dohromady recept, který labouristům umožnil zastavit dlouholetou nadvládu toryů.

Za strůjci vítězství nebyly v době triumfu vidět rozdíly mezi Blairem kladoucím důraz na modernizaci a tradičněji orientovaným Brownem. Tím méně nikoho nenapadlo, že těmi, kdo do jisté míry převezmou jejich spor, budou právě David a Ed Milibandovi. První z nich se brzy stal Blairovým poradcem a po několika méně důležitých ministerských funkcích roku 2007 v pouhých 39 letech dostal na starosti britskou diplomacii. O pět let mladší Ed stoupal pomaleji, ale po Brownově boku nasbíral cenné zkušenosti během let strávených na ministerstvu financí, kde mu jistě přišla vhod vášeň pro matematiku. Pro jeho nynější ambice bylo jistě důležité, když si jako autor projevů svého šéfa mohl vyzkoušet, jak důležité je umění oslovit veřejnost.

Rozdíly mezi oběma bratry se projevily i v tom, na koho se rozhodli obracet při svém souboji o vedení Labour Party. Dnes pětačtyřicetiletý David už v srpnu mohl ohlásit, že má podporu stovky poslanců, zatímco o pět let mladší Ed jich na svou stranu získal o třicet méně. Snadno se nabízí závěr, že takovýto rozdíl v zázemí těžkých vah stranické mašinérie automaticky dělá z Davida jednoznačného favorita. Ed má však větší přízeň stranické základny a odborových svazů, ze kterých komplikovaný volební systém Labouristické strany dělá jednu z rozhodujících složek.

Davidovi se zase přisuzují větší šance, že by mohl oslovit širší záběr voličů. Z opatrnosti, aby neodradil ty, kteří nemají dobré vzpomínky na Blaira, jeho mediální triky a hlavně irácké tažení, nenabízí znovu jeho New – Novou – Labour, ale Next, tedy Příští Labour. Ed se netají tím, že by se rád vrátil k tradičnější tváři labourismu, protože tvrdí, že blairistická vize New Labour už vyčpěla.

Jeden ze dvou bratrů se stane novou tváří strany, která by se co nejdříve ráda vrátila k moci, protože doufá, že nynější vládnoucí konzervativně liberální koalice si rozpočtovými škrty rozhněvá větší část voličů tak, že volby přijdou dříve než v regulérním termínu, který by měl připadnout zbruba na rok 2015. Jméno vítěze se delegáti labouristické výroční konference dozvědí již v sobotu, když se sjedou do Manchesteru. Jak David, tak Ed se je snažili přesvědčit během předvolební kampaně, jakou Labour Party nezažila od roku 1994, kdy se vybíral nástupce zesnulého Johna Smithe.

Mezi těmi, kteří až do středy svými hlasy rozhodovali, kdo v příštích letech povede labouristy, byla i matka obou bratrů, pro niž to prý bylo zvláště obtížné, protože paní Marion Kozaková je má oba sice stejně ráda, ale politicky stojí od obou nalevo. Své rozpolcení mohla řešit snadno, protože mohla použít dva hlasy, jeden obyčejný a druhý preferenční. Většina průzkumů napovídala, že favoritem soutěže je David, protože má delší zkušenosti z vlády.

Tato výhoda má však i svou odvrácenou tvář. Soutěž mezi bratry tento týden na poslední chvíli vyhrotila informace o podezření, že David se jako ministr zahraničí vyslovoval k osudu lidí zadržovaných pro podezření z terorismu, kteří byli vystaveni mučení. Kdo ze dvou bratří bude vůdcem labouristů, není v tuto chvíli známo, jisté však je, že jejich vztahy už nebudou takové jako dosud.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.


autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.