Adam Černý: Slovo finlandizace má špatnou pověst hlavně u Finů

13. únor 2022

Pojem finlandizace, který se nyní tu a tam vynořuje jako příklad řešení krize vyvolané ruským vojenským tlakem na ukrajinských hranicích, je natolik spojen se studenou válkou a tehdejším dělením světa mezi dva bloky, že si ho mladší generace stěží vybavuje – pokud vůbec.

Platí to i o Finsku, které dalo tomuto slovu vznik. Příznačné je, jak je tady nahlíženo období, kdy tato země byla sice nominálně nezávislá, ale pod silným vlivem Ruska, tehdy převlečeného za Sovětský svaz.

Čtěte také

Na domácí půdě to bylo chápáno jako status, který byl vybojován i vnucen. Vybojovány byly do jisté míry nezávislé vnitřní poměry a status neutrality, tedy fakt, že Finsko nebylo přímo zahrnuto do východního bloku, ovládaného Moskvou.

Slovo vybojováno tu platí nikoli obrazně, ale zcela konkrétně. Je za ním zážitek z takzvané zimní války, kdy komunistický diktátor Stalin dal rozkaz k napadení Finska a kdy sovětská vojska narazila na tuhý a odhodlaný odpor a utrpěla masivní ztráty. Navzdory tomu, že Finsko, které se následně přidalo k tažení hitlerovského Německa, bylo nakonec poraženo, Moskva po této zkušenosti došla k závěru, že přímé obsazení souseda by bylo příliš nákladné.

Jedna z variant řešení krize

Udržení formální nezávislosti mělo svou cenu. V zahraniční politice si Finsko nedovolilo nic, co by odporovalo zájmům Sovětského svazu, a dopady byly zřejmé i v domácí politice. Prezident Urho Kaleva Kekkonen s touto kartou hrával, když odmítal nominaci toho či onoho ministerského kandidáta s argumentem, že by se Moskvě nelíbil.

Čtěte také

Vliv mocného souseda byl takový, že Finsko na rozdíl například od stejně neutrálního Rakouska nepřijímalo politické uprchlíky z východního bloku.

Koncept takto omezené suverenity je dnes, s třicetiletým odstupem, vnímán v nejlepším případě jako dobově podmíněná nutnost, většinou však jako období, ke kterému by se Finsko rozhodně nechtělo vrátit. Koneckonců, hned po pádu železné opony si vláda v Helsinkách dala za cíl vstoupit do Evropské unie, která se jevila jako šance, jak nahradit ztracené trhy v rozkládajícím se Sovětském svazu a ekonomickým propojením se Západem vybudovat nepřímou bezpečnostní vazbu.

V úvahách zahraničně bezpečnostních stratégů se finlandizace může jevit jako jedna z možných variant řešení krize na rusko-ukrajinské hranici. Namístě je však otázka, jestli vůbec nebo do jaké míry by mohla být pro Kyjev snesitelná.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Při pohledu na propast nedůvěry mezi Ukrajinou a Ruskem, která se od anexe Krymu v roce 2014 nezmenšuje, ale prohlubuje, má vláda v Helsinkách důvod k obavám. Protože pokud by se finlandizace v nějaké podobě prosadila v Kyjevě, proč by se ji Moskva nepokusila reprízovat také v zemi, kde už jednou za studené války platila?

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio