Adam Černý: Puč v Mali trnem v evropské patě
Africké záležitosti se ve středoevropské optice jeví jako vzdálené, nebo dokonce nepodstatné.
Proto po zprávě o vojenském puči v západoafrickém Mali nanejvýš zazní otázka, co tam vlastně ti vojáci z Evropy, včetně těch českých, pohledávají. Odpověď nabídne pohled na mapu a do statistik.
Čtěte také
V prvním případě uvidíme region Sahelu na jižním pomezí Sahary, kde vzhledem k často nestabilním místním poměrům získávají pozice a vliv radikální islamisté, v druhém případě jsou to desítky- až statisíce imigrantů, kteří se každoročně snaží z mnohdy mizerných politických i hospodářských poměrů přes Středomoří uniknout do Evropy – a to je důvod, proč dění v Africe není možné přehlížet.
Radikálnímu islamismu a jeho násilným metodám je nejlepší čelit na místě, proto také vznikla vojenská výcviková mise Evropské unie v Mali a její součástí jsou i čeští vojáci, kteří letos v červnu dokonce převzali její velení. Podmínkou této pomoci je souhlas místní vlády a úzká spolupráce s místní armádou.
Proto srpnový vojenský puč představuje pro unijní výcvikovou misi nemalý problém, protože v zemi přichází o legitimního politického partnera, a důležité je, že proti převratu se postavila řada afrických zemí, protože uznat pučisty znamená povzbudit podobné pokusy jinde.
Místo soupeření mezi Západem, Ruskem a Čínou
Čtěte také
Za těchto okolností by se zdálo nejjednodušší stáhnout vlajku a zatroubit k odchodu. Jenže v politice i ve vojenství platí pravidlo o vyplňování vakua, a takový tah by proto otevřel prostor džihádistům, kteří už jednou za podobných okolností pronikali od severních hranic Mali až k hlavnímu městu.
Evropská unie proto výcvikovou misi jen dočasně pozastavila s tím, že stejně jako Africká unie a organizace zemí západní Afriky, složená z někdejších francouzských kolonií, bude naléhat, aby pučističtí důstojníci předali co nejdříve moc civilistům.
Potíž jednoduchého řešení spočívá v tom, že cesta k němu není jednoduchá. Uspořádat volby, ze kterých by vzešla legitimní vláda, si vyžaduje čas a v Mali se o moc kromě vojáků zatím nikdo otevřeně neuchází – to opět nahrává radikálním islamistům. A je tu ještě problém elit, protože mnozí schopní důstojníci v afrických zemích procházeli výcvikem v zahraničí a mnohdy představují mezi domorodci špičku, s tou výhradou, že se učili velet, ne už ale vládnout, pokud vládu neomezíme jen na získání a udržení moci.
Nemůžeme zároveň přehlédnout, že Mali jako součást strategicky významného regionu Sahelu se podobně jako jiné africké země stalo místem soupeření mezi Západem a Ruskem a také Čínou. V této přetahované je na straně Západu, kde vlády musí brát ohled na veřejné mínění, jeden argument, a to, že stejně jako africké země prosazuje, aby vojáci co nejrychleji předali moc civilistům.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.