Adam Černý: Diplomatické šachy na Dálném východě
V Evropě přitahuje oči válka na Ukrajině, na východě Asie poutají pozornost manévry tamějších velkých hráčů. Setkání premiéra Číny, prezidenta Jižní Korey a předsedy vlády Japonska bylo důležité nejen proto, že prvně jmenovaná země je druhou největší ekonomikou na světě, Japonsko třetí a Jižní Korea je na dvanáctém místě a že dohromady tato trojice představuje ve světové ekonomice více než pětinu.
Kvalita a úroveň jejich vzájemných vztahů ovlivňuje i bezpečnostní situaci na Dálném východě, kde je prostor Pacifiku a dnes už i Indického oceánu pokládán za strategicky významný pro 21. století.
Čtěte také
Summit v Soulu nespadl z nebe, protože Čína, Jižní Korea a Japonsko se dohodly na společných setkáních už v roce 2008, jejich pravidelnost však narušovaly spory, které se zpravidla týkaly bezpečnostních otázek. To byl ostatně důvod, proč od poslední vrcholné schůzky uplynulo přes čtyři a půl roku, a nejspíše to byl i důvod, proč výsledek nyní nakonec nenaplnil očekávání.
Jaké motivy měly tyto země, aby se letos sešly, a jaké překážky vedly k tomu, že si slíbily méně, než by za jiných okolností chtěly? Cíl Pekingu byl zřejmý.
Čtěte také
Velice by se mu hodilo, pokud by k sobě více přitáhl Japonsko a Jižní Koreu, klíčové asijské spojence hlavního čínského rivala Spojených států, a proto jim nabízel hlavně zlepšení podmínek obchodní výměny, tedy v oblasti, kde se poměry přes Pacifik poslední dobou výrazně komplikují, když Washington například omezuje vývoz strategicky významných komponent a technologií.
Japonsko a Jižní Korea by zlepšení a růst obchodní výměny jistě uvítaly, ale nikoli na úkor svých jiných zájmů, protože si jsou vědomy zásadního významu Spojených států pro svou národní bezpečnost.
Zátěž minulosti
Nejlépe to bylo vidět v reakci na vizitku, kterou poslala Severní Korea, kdy na dobu summitu naplánovala start své špionážní družice, aby demonstrovala rozvoj svého raketového programu.
Čtěte také
Trosky družice sice nakonec skončily pod mořskou hladinou, přesto Japonsko a Jižní Korea měly důvod k silnému protestu, protože odpálení satelitu bylo v rozporu se sankcemi schválenými v Radě bezpečnosti OSN.
Navzdory tomu se Čína odmítla k protestu proti svému chráněnci připojit a předvedla, že své obchodní zájmy podřizuje těm bezpečnostním. Summit se proto omezil jen na obecně formulované přísliby zlepšení vzájemného obchodu.
Znamená to snad, že s ohledem na komplikace s Čínou jsou vztahy mezi Tokiem a Soulem bez mráčku? Velice rychle se ukázalo, že se do nich dokáže promítnout zátěž minulosti.
Jižní Korea totiž hrozí, že zablokuje japonskou žádost, aby doly na ostrově Sado, kde se od 16. století těžilo zlato, byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, pokud do žádosti nedoplní, že za druhé světové války byly v dolech na nucených pracích tisíce Korejců.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
