Čína využívá třenic se Západem k přeměně světového obchodu podle vlastních pravidel, píše list Financial Times

Čína je členem Světové obchodní organizace od roku 2001. Jak praví čínské přísloví, Washington a Peking od té doby „sdílejí stejné lože, ale sní odlišné sny“. Vlivem velmocenských sporů přitom význam organizace slábne a Čína usiluje o vytvoření alternativní obchodní architektury: izolované od vlivu Spojených států a orientované na rozvojový svět.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Čína se snaží, je to ale málo

Hlavní strategií Pekingu je vytěžit vazby se zeměmi „globálního Jihu“. Dělá to například prostřednictvím iniciativy Pás a stezka v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Do tohoto investičního programu spuštěného v roce 2013 se zapojilo více než 140 zemí světa.

Čínská obchodní architektura má ale stát i na husté síti bilaterálních a regionálních dohod o volném obchodu. Cílem mají být nízká cla a podpora přímých investic. Dnes tato síť zahrnuje 28 států a území, kam směřuje téměř 40 procent veškerého čínského vývozu. Seznam zemí v síti čínských obchodních dohod přitom nezahrnuje Spojené státy ani kterýkoli stát Evropské unie.

„Čína získala dojem, že musí vybudovat alternativní systém sloužící jejím vlastním zájmům,“ říká profesor práva na Singapurské univerzitě Henry Gao. Obchod z tradičních trhů, jakými jsou americký nebo evropský, se Čína snaží přesunout na alternativní platformu, která má stavět především na iniciativě Pás a stezka.

Zánik Světové obchodní organizace?

Čínské snahy ochránit své obchodní zájmy jdou ruku v ruce s obavami z chřadnutí systému světového obchodu vytvořeného po druhé světové válce. Strach v Pekingu zesílil hlavně poté, co v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump vyhlásil Číně obchodní válku.

Financial Times poznamenává, že od roku 2019 čelí Světová obchodní organizace nefunkčnosti nejvyššího odvolacího soudu pro světový obchod. To podle ní vedlo k faktickému rozpadu řešení sporů uvnitř této více než 160členné organizace. Obchodní spory v hodnotě několika miliard dolarů tak zůstávají v právním vakuu.

Čtěte také

Čína nešíří svůj vliv jen do zemí třetího světa. Uplatňuje ho i v Řecku

Většina analytiků si přesto nemyslí, že by mělo dojít k zániku Světové obchodní organizace. Namítají ale, že její globální význam může výrazně oslabit – například vlivem vysokých masivních dotací do průmyslového sektoru nebo vytvářením paralelních systémů dohod o volném obchodu, které buduje právě Čína.

Vytváření bilaterálních a regionálních dohod o volném obchodu je prioritou dlouholetého čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Prvním impulzem k tomuto čínskému přístupu byla finanční krize v roce 2008, která v Pekingu vyvolala obavy o stabilitu světové ekonomiky. V návaznosti na to Čína uzavřela dohodu se Singapurem. Za další dva roky následovala dohoda se všemi deseti členskými státy regionálního bloku ASEAN v jihovýchodní Asii.

Alternativní světový řád

V současné době Čína vyjednává deset dohod o volném obchodu. Zaměřuje se zejména na rozvojové země globálního Jihu. Využívá přitom svých vazeb na státy, které se zapojily do iniciativy Pás a stezka, a již uzavřených bilaterálních dohod. Odborník na rozvíjející se trhy Michal Power říká, že Číně se daří vytvářet alternativní světový řád.

Čínský přístup k obchodním dohodám se řídí i geopolitickými zájmy Pekingu. Dlouhodobě je klíčový africký kontinent, kde je Čína největším obchodním partnerem. Aktuální prioritou je také dohoda se státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu sdružující například Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty nebo Katar.

Čtěte také

Rusko budí strach, ale větší obavy mám z brutální dobyvačnosti Číny, přiznává spisovatelka Denemarková

Na těchto monarchiích má Peking strategický zájem. Nejenže se v poslední době staly významným importérem čínského zboží, ale Čína je také závislá na jejich fosilních palivech. Přibližně 40 procent veškeré ropy dovezené do Číny připadá podle britského listu na jmenované země Arabského poloostrova. Kromě toho také čínské technologické společnosti jako Huawei budovaly v těchto zemích infrastrukturu.

Peking si nepřeje konec globalizace, kterou symbolizuje i Světová obchodní organizace. Čína totiž z rozvolňování obchodních bariér v posledních dvou dekádách těžila. Od svého vstupu do organizace zaznamenala více než desetinásobný nárůst celkového obchodu.

Mračna nad obchodními vztahy Číny se Západem proto Peking znepokojují. Podle Zongyuan Zoe Liuové z newyorského think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) Peking nemůže snadno zaplnit výpadek obchodu se Spojenými státy a Evropou obchodováním s jinými zeměmi a regiony.

Hledání způsobů, jak obejít cla

Hlavním sporným bodem jsou stejně jako v minulosti dotace v průmyslu. Washington varoval Peking, že pokud Čína nepřehodnotí svůj postup ohledně subvencí některých odvětví a neukončí praktiky dumpingu na mezinárodních trzích, budou proti ní učiněna opatření.

Čtěte také

Adam Černý: Čína stárne. Každý rok rychleji

Čínské společnosti se mezitím snaží nejrůznějšími způsoby obejít americká i evropská cla. Využívají k tomu například Mexiko, kde překládají čínské zboží a následně jej vyváží do Spojených států. Jižní soused USA totiž může jako člen Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) vyvážet zboží na americký trh za mnohem nižší cla než Čína.

Další metodou je takzvaný „nearshoring“. Ten spočívá v přemisťování výrobních kapacit s cílem snížit závislost na geopolitických tlacích. Tím dochází k nárůstu přímých čínských investic do Malajsie nebo Indonésie. Avšak ani tato metoda není podle Liuové zcela účinná. Americká nebo evropská legislativa může změnit pravidla týkající se čínského vlastnictví továren mimo Čínu, dodává závěrem pro britský list Financial Times analytička Liuová z newyorského think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.