Adam Černý: Americké volby testují demokratický systém
Letošní americké prezidentské volby se od těch minulých v leckterém ohledu liší. Zvláště neklidem, napětím mezi tábory obou soupeřících kandidátů.
Ty pohledy musejí kdekoho zneklidňovat. Rozčilení lidé v ulicích, tu a tam i ozbrojení, ať už střelnými zbraněmi nebo basebalovými pálkami. A hlavně většinou frustrovaných představou, že jejich favorita by měly připravit o vítězství intriky druhé strany.
Čtěte také
Takový že by měl být obraz svátku demokracie, jak se říkává hlasování, které má rozhodnout, zda ti, co vládnou, obstáli, anebo zda je má až do příštích voleb vystřídat někdo jiný?
Jak se s tím srovnává obvinění z machinací při sčítání hlasovacích lístků zvláště těch odeslaných poštou a koneckonců tak nevídaný jev, že přímý přenos řeči jednoho ze soupeřů, tedy úřadující hlavy státu, řada televizních stanic přeruší s odůvodněním, že obsahuje tvrzení bez důkazů? Takto mají vypadat prezidentské volby ve Spojených státech amerických, jejichž demokratický systém bývá zmiňován jako příkladný?
Jak bude reagovat poražený
Zmatečný dojem by neměl vytěsnit jiná fakta. Na prvním místě je zjištění, že strany ve sporu sice proti sobě argumentují nejrůznějšími obviněními či dokonce spekulacemi, jak už to v politice chodívá. Tyto spory však rozhodují k tomu příslušné soudy a dá se předpokládat, že tomu bude i nadále, i kdyby poslední instancí bylo devět členů nejvyššího soudu.
Čtěte také
Na druhém místě je fakt, že kdo chce, může si vybrat, kde a odkud bude získávat informace, zda z médií, která jsou názorově bližší prezidentu Donaldu Trumpovi, anebo dá přednost těm, která jsou nakloněna jeho vyzyvateli, bývalému viceprezidentovi Joemu Bidenovi. Klíčovým testem, jehož výsledek ještě neznáme, je, zda a jak bude reagovat poražený a jeho stoupenci, až budou sečteny a potvrzeny všechny hlasy odevzdané podle platných zákonů, což se může protáhnout, protože v americké federaci se pravidla v jednotlivých státech mohou lišit.
Proti všemu tomu nevábnému zmatku a s ním spojené nejistotě by se však měl postavit obraz voleb v zemích například v Číně nebo Rusku, které mají velmocenský status jako Spojené státy a jejichž vládcové se rovněž pravidelně podrobují volbám.
Oba případy spojuje, že prezidenti Si Ťing-pching a Vladimir Putin se po upevnění své pozice postarali, aby mohli u moci setrvat neomezenou dobu, stejně tak je nápadná buď úplná absence nebo masivní omezení možných konkurentů, o svobodě médií, která vládu kontrolují, a o nezávislosti soudů, jejichž rozhodnutí všichni respektují, či o parlamentech, které nefungují jako razítkovací podatelny předem rozhodnutých zákonů, ani nemluvě.
To vše je příznačné pro totalitní i autoritářské režimy. Z tohoto kontrastu dosud americké prezidentské volby dosud vždy vyšly rozhodně lépe, přestože ty letošní představují vskutku nebývalý test.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
