...a jim podobní. Občanská společnost 1968
Co bylo důvodem, že ještě za hluboké normalizace fungovala jména jako Jaroslav Brodský a Ota Rambousek (oba K 231) či Ivan Sviták (KAN) jako synonyma zákeřné plíživé kontrarevoluce? A proč se tak často objevovala v oněch pro komunistickou propagandu typických výčtech - Rambouskové, Svitákové, Brodští a jim podobní?
Líčení událostí roku šedesátého osmého bývá často zužováno na biografie hlavních obrozujících (se?) soudruhů, procesy uvnitř KSČ, případně dalších stran či organizací sdružených v Národní frontě (ČSL, ČSS, ROH, ČSM ad.), dále snad ještě na procesy kolem médií, případně organizací, které byly dříve různým způsobem zlikvidovány a během pražského jara se buď obnovily (Junák) nebo se o to alespoň pokusily (sociální demokracie).
V průběhu roku 1968 však vzniklo také několik nových, skutečně nezávislých a přitom nesporně významných organizací či iniciativ - ať už působily jako plnohodnotné útvary nebo přípravné výbory. K těm nejdůležitějším patřily nesporně K 231 - sdružení bývalých politických vězňů, Klub angažovaných nestraníků a Společnost pro lidská práva.
První schůze K 231 se konala 31. března na pražském Žofíně. A ačkoliv organizace záměrně volila nekonfrontační - ba dokonce smírčí - linii, samotný fakt mnoha osobních (a zveřejňovaných) svědectví a přibývající dokumentace o zločinech komunistické diktatury vybudila mediální antikampaň ze strany KSČ dokonce už v době pražského jara. Klub angažovaných nestraníků se zase snažil integrovat a rozvíjet myšlenku skutečné opozice, a to názorové i organizační. Během své několikaměsíční existence dosáhl v této oblasti velmi pozoruhodných výsledků. Obě organizace přitom působily pouze v jakémsi provizoriu - schválení jejich stanov bylo odkládáno, vyvíjet mohly jenom "přípravnou" činnost. Krátce po okupaci pak byly začátkem září administrativně zakázány. Společnost pro lidská práva, jejímiž členy byli i někteří ministři, významní vědci i umělci, stejně jako dělníci, studenti a duchovní, působila až do jara 1969, kdy ji zlikvidoval Gustáv Husák těsně po svém nástupu do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ.
V pořadu uslyšíte ukázky z mítinků K 231 a Klubu angažovaných nestraníků, dobové i raně normalizační rozhlasové komentáře o těchto organizacích i jejich protagonistech, dále vzpomínky generálního tajemníka Společnosti pro lidská práva hudebního skladatele dr. Emila Ludvíka, zakladatelů Klubu angažovaných nestraníků i ukázky z projevů tzv. reformistů (Alexander Dubček a Zdeněk Mlynář), kteří se vůči těmto organizacím velmi ostře vymezovali.
